V minulém článku jsem se zmínila, že bude pokračování. Přiznám se, že toho mám hodně na srdci, oč se toužím podělit s těmi, jež o to jeví zájem. Ráda píši určitá zamyšlení, podněty, příběhy, nebo se podělím o zkušenosti. Na stránkách „Kartářek světla“ je k tomu vhodný prostor. Vím, že když je text dlouhý, nezaujme, protože ani na čtení zajímavostí nemáme bohužel potřebný čas, ale i trpělivost. Doba se mnohem zrychlila. Sama se nechovám o nic lépe, i když tomu tak dříve nebylo. Proto své povídání dělím do jednotlivých článků.
Měla jsem životní etapu, kdy jsem četla a studovala obsáhlé knihy. Je pravda, že se mnoho informací v knihách, ale i v časopisech prolínají, slučují či opakují, takže už mě zajímá jen určitý výsek. Můj osobní trend vede směrem k doplnění toho, co mi v poznání chybí, nebo abych přijala nové poznatky. Toužím doplnit nové informace k tomu, co jsem se už naučila a poznala, zrealizovala. Předpokládám, že tímto způsobem to probíhá u mnohých z nás. Má ochota přijímat a rozšiřovat si obzor je stále velmi aktivní. Neuzavírám se před poznáním, ale jsem schopna o všem víc přemýšlet. V mých počátcích duchovního hledání tomu tak nebylo. Doslova jsem hltala vše, co přišlo. Možná to bylo i tím, že mojí generaci bylo mnoho upíráno v možnosti poznávání duchovních nauk. Informace se šířili přímo konspiračním způsobem. Osud mi to ale vynahradil a měla jsem šanci se potom učit od těch nejlepších učitelů, které máme, nebo bohužel jsme měli.
Je to už víc jak 25 roků a tak si troufnu říci, že už jsem cosi pochopila a přijala. Objevila jsem pro sebe, co mi vyhovuje a co nikoliv. Vím, co ještě potřebuji zdokonalovat, co se učit, v čem vytrvat, nebo co naopak vypustit. Je zákonité, když se vydáme vědomou cestou sebepoznání, že to tak prostě je, že tento proces probíhá. Stále se objevují nová témata, poznatky, lze se také poohlédnout zpět a vyhodnotit zadané úkoly. Žádané je mít smysl života a rozpoznat jaké máme životní poslání. O vše se můžeme podělit s přáteli, popovídat si s nimi na dané téma. Toho si hodně cením, tj. předávání zkušeností z praktického života. Pozorování dějů je velmi poučné. Získala jsem tím mnoho důležitých informací, pomáhá mi to se v mnohém orientovat.
Hermetismus a jeho součásti jsou astrologie, alchymie, magie a kabala. Je to základ veškerého poznání. V historii byly tyto vědy dostupné jenom pro vyvolené. Proč tomu tak bylo? Důvodů bylo jistě víc, ale také ty, aby nedocházelo k zneužití těchto věd. Určitě to mělo svůj smysl. Nyní žijeme v etapě, kdy je vše otevřené de facto pro všechny. Varování, ale zůstává, i když si toho často nevšímáme. Setkáváme se s varováním, ale ne každý tomu naslouchá. Esoterika se stává módní, ale i velmi komerční záležitostí. K tomu není určená. Jak na to, aby se cenné dary vrátily, kam patří? Odpověď rozhodně není jednoduchá, nebo jednoznačná, ale určitě si to vyžaduje pozornost. Kolik jí budeme mít, takový bude náš osud. Je tam přímá úměrnost. Nic neošidíme. To je platný zákon.
Jak už jsme se zmínila, před čtvrt stoletím jsem se intenzivně zajímala o to, co mi pomůže z krize středních let, do které jsme se dostala. Literatury moc nebylo, tak jsme informace získávali velmi pomalu. Už se ale v danou dobu organizovali v našem městě první přednášky. Byly velmi vyhledávané. Také jsem se rozhodla, že na jednu půjdu. Přednášejícím byl léčitel. V úvodu nám mnoho povídal, víc o sobě, ale také jaké má zkušenosti s léčením osob. Nevím, co vše bylo pravda co nikoliv. To ale nikdo v tu dobu neřešil. Byl velký hlad po informacích daného charakteru a šance si uspořádat své zdraví. Tak si myslím, že až fanaticky jsme informace přijímaly. Byl nás na přednášce plný sál velkého kulturního domu. Neumím odhadnout, kolik stovek účastníků, snad čtyři, nebo pět. Bylo nás tam ale opravdu velmi mnoho. Závěrem přednášky došlo na praktickou ukázku a cvičení. Ochotně jsme to všichni dělali. Přednášejícímu léčiteli jsme závěrem zatleskali, odešli do svých domovů a mysleli jsme si bezpochyby všichni, co kvalitního jsme pro své zdraví udělali.
Co následovalo? Nevím, jak to na všechny účastníky přednášky působilo, ale já to ze skupinky lidí, kteří jsme tam společně šli, odnesla nejvíce. Protože jsem citlivá a vnímavá, vždy jsem taková byla, působila na mne seance citelněji, než na ostatní přátele. Nebudu přesně popisovat, jak mi další dny bylo, ale byla jsem zmatená, podrážděná, neklidná. Až po několika dnech se mě jedna kamarádka zeptala co mi je. Neuměla jsem to pojmenovat. Ptala se mě, ale na nic jsem ihned nepřišla. Jak jsem pátrala v paměti, snažila se jí odpovědět, co jsem vlastně dělala, vzpomněla jsem si na přednášku a působení léčitele. Takže jsem potom tomu přikládala váhu, že se tam něco stalo, ale opravdu jsem nevěděla co vlastně. Vždyť jsem šla na přednášku, tak jsem ani nepomyslela, že by na mě přednáška nějak zapůsobila, rozhodila mě. Jenomže jsem netušila, že léčitel na nás energeticky působil a cvičení, které s námi praktikoval, že bylo cílené na čakry a jejich odblokování atd. Na to jsem přišla až po několika dalších měsících, když se mi dostalo dalších poznatků. Zkušenostmi se člověk učí. Chybou bylo, že jsem nebyla připravena na důsledky této seance a neměla koho kontaktovat, požádat o potřebnou radu a pomoc. Naivně jsem se vydala do rukou někoho, kdo neměl ucelený systém práce s klientem. Domnívám se, pracuje-li léčitel s jedincem či skupinkou, měl by mít zpětnou vazbu. To zde chybělo.
Pakliže jsem se chtěla tímto povídáním někam dostat, pak jsem u podstaty věci. Myslím, že je vždy potřeba vědět, co na nás a kdo působí, co to s námi může udělat. Domnívám se, že není žádoucí vše přijímat, nebo kombinovat neslučitelné. Nejsem rozhodně příznivcem nejrůznějších rituálů. Jsem přesvědčena, že nemůžeme dohlédnout, co to s námi vlastně udělá. Jaký bude průběh působení. Nemohou to vědět ani ti, jež provádějí nekontrolované rituály. Co je asi úplně mimo, jsou rituály realizované přes obrazovku, nebo na natočených videích. Tím nechci říci, že to nepůsobí, naopak, ale že ten, kdo rituály dělá, neví kam a ke komu to cílí. Neví, co to s člověkem udělá. Všichni nejsou na to připraveni. Myslím, že je to nezodpovědné. Je pravda, že všichni máme možnost volby, ale ne vždy jsme připraveni jednat. Ve své praxi terapeutky, se s těmito důsledky potom setkávám.
Naopak se domnívám, že je žádoucí větší informovanost o tom, co je podstatou zdravého životného stylu. Tam je jistě vhodné dát důraz na informace, samostatnost, zkušenosti, praxi, možnost konzultace s odpovědným člověkem, probrat co je potřeba a ujasnit si poznatky apod. Sama určitě vycházím z rad mé první „učitelky“. Ta nám na seminářích říkala, „nabízím vám jenom práci, práci a zase jenom práci“. Jinak to totiž nefunguje. Samozřejmě má pravdu. Nic zadarmo nedostaneme. Je skutečností, že v počátcích potřebujeme pomoc, podpořit, ale potom máme jít už sami za sebe, nespoléhat na „čarování“, nebo že to, někdo za nás udělá. Také nám nepomůže, když budeme recitovat duchovní poučky. Tímto postupem rozhodně nezískáme jemnou, duchovní, láskyplnou energii, kterou vyzařují skutečné osobnosti. Máme je okolo sebe, ale ne každý si jich povšimneme.
Příště snad na toto téma, tj. charisma osobnosti.
Vaše kartářka Marie