Kouzla Adventu

Publikováno 27.11.2016 | Autor: Helen Stanku

Články o vánočních zvyklostech a o tom, jak zajistit klidný a pohodový průběh Vánoc pro vás připravil náš věštec Mirek.

25.12. se začíná vracet světlo na naši planetu. Křesťanská tradice převzala z pohanských rituálů slavnosti zimního slunovratu a upravila je ve vlastním duchu. Například v patnáctém století o štědrém dnu se lidé scházeli ke společným hrám a zábavě. Štědrý večer byl provázen různými zvyky, kouzly a čarování, jejichž počátky lze vysledovat až do doby starých Slovanů. Hospodáři vykuřovali kadidlem obydlí, chlévy a samozřejmě se blízcí navzájem obdarovávali. Jako pamlsky sloužila hlavně jablka a ořechy. Některé zvyklosti se dochovaly do dnešních dnů, jiné upadly do zapomnění. V domácnosti byl bobkový list, med, kmín a svěcená křída jako ochrana proti zlým silám. V dřívějších dobách, především u Slovanů, nesměl, jako ochranná bylina, chybět v domácnosti česnek. Česnek v dřívějších dobách hrál vůbec obrovskou roli v magických rituálech. V Haliči dávali na štědrý den při večeři před každého člověka stroužek česneku. Srbové si mazali česnekem chodidla, hrudník a podpaží. V Čechách o Vánocích dostával kousek česneku pes, kohout, kačer a houser.

Jedním ze zvyků, který se udržel do dnešních dnů, je rozkrajování jablka po večeři. Jsou-li jádra neporušená, pak ten, kdo jablko rozkrojil, bude po celý příští rok zdravý. U koho jsou porušená, hrozila mu podle pověry v následujícím roce choroba.

O Vánocích a o půlnoci z Velkého pátku na Bílou sobotu se rituálně ovazovaly stromy a zaříkaly se: „Obouvejte se stromy, bude zejtra mráz! Nebudete-li se obouvati, posekáme vás.“

Další ze zvyků, který se dochoval do našich dnů, je pouštění svíček v ořechových skořápkách po vodě. Jejich plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo je po vodě poslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele dlouhý a šťastný život. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma. V lidové magii panovalo přesvědčení, že pokud lodička – zůstala u břehu pak v příštím roce neměly přijít žádné změny, vše zůstane při starém. Jestliže se potopila, potom jakákoliv snaha zlepšit svou situaci bude marná. Když se při plavbě dotýká jiné lodičky, čeká vysilatele láska a přátelství. Pakliže utvoří kruh s ostatními, přijde v následujícím roce danému člověku vzájemná úcta, přátelství a tolerance. Pokud se ocitne uprostřed ostatních, bude člověk potřebovat ochranu a pomoc. V případě, že se ocitne mimo kruh, věřilo se, že její majitel v nadcházejícím roce rodinu opustí. Čí lodička se dostane do středu, ten půjde do světa, ale jestliže se svíčka drží při kraji, zůstává i další rok doma. Zhaslá svíčka znamenala neupřímnost a komplikovaný citový vztah. A pokud dopluje sama k druhému břehu, získáte, po čem toužíte.

V našich zemích byl vykořeněn staroslovanský zvyk o Štědrém večeru se převlékat za různé masky, ale v Rusku se udržel. Zakuklení „okrutnici“, přestrojení za zvířata, karikatury, mytické postavy, obcházejí domy škádlí kolemjdoucí a dělají si legraci. Z dochovaných pramenů i car Ivan Hrozný se prý takto přestrojoval se svými „opričniky“ (jízdní družinou).

Dovolte, abych citoval poličského děkana Adama Kouřimského, který žaloval městské radě v roce 1586 v úterý po svatém Tomáši: „Kalafaktor s medniky na štědrý den do barev ďábelských se strojíce, černíce a šaty na rub obláčejíce, ne jináče než jako čerti, na ohavu každému dobrému a nejvíc na potupu pána Boha všemohoucího po městě běhají, rozličné nezpůsoby provádí, k čemu přijdou, kradou a mocí bérou prodavačkám a potom ještě po domech holdují… Sám ďábel takovou koledu zavésti musil a v pekle začíti, neb se podobného případu nikde mezi pohany nenachází.“

ADVENT

Pravá vánoční nálada se však začíná projevovat již na počátku adventního období, které začíná první ze čtyř adventních nedělí před Štědrým dnem. Advent pochází z katolické církve. Je to období radostného očekávání a těšení – věřící se těší na příchod Spasitele, ostatní na nejpříjemnější svátky v roce. Kdo si v těchto dnech přivstane a kolem šesté hodiny je v kostele, uslyší takzvané roráty, písně, které se zpívají na jitřních mších. Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání.

Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25.12.). Děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko. Tématem adventní doby je jak jsem se již zmínila příchod Krista. Advent je rozčleněn na dvě části. Od první neděle adventní do 18. prosince je pozornost upřena na příchod Krista. Druhou částí je poslední adventní týden a je zaměřena ke slavnosti Narození Páně.

Slovo ADVENT pochází z latinského „adventire (přicházet) a vztahuje se k příchodu a narození Ježíše. S těmito týdny před svátkem světel, který křesťané nazývají vánoce, jsou však spojeny mnohem starší náboženské představy, které jsou těsně spjaty se zimním slunovratem připadajícím na toto období, a souvisejí s oslavami keltského Nového roku. V nejdelších nocích roku mají být podle staré víry duchové všeho druhu obzvláště aktivní. Na cestách jsou kupříkladu dřevěné panenky, ohniví muži, bludičky, skřítci a divocí lovci. Obcházejí strašidelní psi a na poutníka číhá divoké adventní prase. Aby se lidé ochránili před těmito bytostmi, uchylovali se k nejrůznějsím opatřením, jako jedlové větve a jmelí nad dveřmi a okny a vykuřovali domy. Chudí a děti putovali v procesích po ulicích a házeli do oken hrách a fazole, v jiných končinách dadto nosili od dvora ke dvoru obraz Madony. Děti, narozené v adventu, měly podle víry schopnosti vidět duchy. Podle starých pověr se doporučovalo na sebe příliš neupozorňovat, aby nebyl vzbuzen hněv duchů. Svatby a jiné větší slavnosti měly být proto podle možnosti přesunuty.

Adventní věnec

K nejznámějším symbolům předvánočního času patří adventní věnec. Svíčky na něm si zapalují i nevěřící. A proč se zapalují svíčky? Dny se zkracují, tmy přibývá. Postupné rozžíhání svící na adventním věnci symbolizuje, že příchod Krista do života znamená přemožení temnoty a nárůst světla, pokoje a radosti. Věnec je víc, než pouhou okrasou. Zelené větve provoní dům, znamenají život uprostřed odpočívající přírody, kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvěcuje každého člověka. Svíce jsou čtyři jako čtyři adventní neděle.

Původní barvou adventu je fialová – podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila lehce dostupná červená. Křesťanská tradice na jedné straně sice velí fialovou, lidová tradice na straně druhé však zapovídá umělé materiály. Fialovou ovšem v přírodě prakticky neseženete. Chcete-li mít tedy hezký adventní věnec, bez červené se patrně neobejdete.

Základem věnce je jakákoli zelená dřevina – jedle, smrk, borovice, ale i některá zahradní dřevina (je ohebnější a nepíchá). Adventní věnce nepatří nikam jinam, než na vstupní dveře.

Proč VÁNOCE ?

České slovo vánoce (slovenské vianoce) projevuje zřetelnou souvislost s německým výrazem Weihnachten. Německy Weinachten, odvozené ze středohornoněmeckého – den wˇihen nachten = v posvátných nocích, ve svatých nocích.

PRANOSTIKY

advent:

Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.

Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.

prosinec:

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.

Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.

Studený prosinec – brzké jaro.

Mírný prosinec – mírná celá zima.

Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.

Na suchý prosinec následuje suché jaro.

Jaké zimy v prosinci – taková tepla v červnu.

Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.

Jaký prosinec, takový celý rok.

Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka. (4.12. – musí se hodně topit).

Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.

Na svatou Barboru saně do dvoru.

Po svaté Baruši střez nosu i uší!

Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.

Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).

O sv. Mikuláši snížek často práší.

Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.

Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní – 12 měsíců)

Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.

Na Adama a Evu čekejte oblevu.

Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.

Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.

Na Boží narození o komáří zívnutí.

Na Boží narození o bleší převalení.

Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.

vánoce:

Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.

Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.

Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě.

Tmavé Vánoce – světlé stodoly.

Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.

Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.

28.12.

O Mláďátkách den se omlazuje.

Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.

Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

O Silvestru papeži snížek si už poleží.

Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.

Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.

1 .1.

Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Na Nový rok o slepičí krok.

Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

Tři králové

Na Tři krále mrzne stále.

Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.

Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.

Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Na Tři krále o krok dále

ZVYKY

Co přináší smůlu?

před půlnoční mší se nesmí šít, plést – protože by pak myši dílo zničily
na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal
na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu
na Štědrý den nepište své milé – milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod

Co přináší štěstí?

když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci
čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 – mají kouzelnou moc

Lití olova

Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, kovový lavor nebo pod. a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte – od štědrovečerní večeře se nevstává!

Pouštění lodiček

Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.

Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Půst

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.

Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

Stíny

Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.

Střevíc

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.

U Štědrovečerní večeře

– chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta

– pod talíř se sková zlatý penízek

– šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely penízky

– od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře

Vánoční čas a magie

Vánoce jsou svátky lidí dobré vůle.

Jak ale přimět například rozhádané sousedy ke klidu?

Zastavení sousedských sporů může zvládnout ochranná bílá magie. Co k tomu udělat? Zapalte žlutou svíčku a do aromalampy kápněte styraxový esenciální olej. Do košíku vložte zralé broskve. Až je tam budete jednu po druhé dávat, představujte si, že se sousedy bydlícími vedle vás nebo přes ulici se k sobě navzájem chováte hezky. Následujícího dne ráno nechte nenápadně košík s broskvemi sousedům přede dveřmi a vraťte se domů. Poté na vás budou sousedé celý den laskaví.

Pokud chcete ochránit někoho blízkého,

který není v tento sváteční čas s vámi, pak v sobotu smíchejte čajovou lžičku olivového oleje s polovinou čajové lžičky semínek kopru. Myslete přitom na toho, koho chcete ochránit. Vetřete směs do modré svíčky tak, aby na povrchu zůstalo co nejvíce semínek kopru. Napište na kousek papíru jméno osoby, jejíž ochranu žádáte, a dejte ho pod svíčku. Tu potom na deset minut zapalte. Svíčku opět zapalte na deset minut ještě po šest následujících dnů. Vždy si přitom dotyčnou osobu představujte a přejte jí ochranu a vše dobré.

A jak odrazíme negativní energie?

Letos v listopadu byl tzv. super úplněk a podobný nás čeká v prosinci. Toto energeticky významné období se často využívá jek k bílé, tak i k černé magii. Můžeme odrazit negativní energie, které k nám někdo ve zlém vyslal, k jejich vysilateli, k jejich zdroji. Je dobré vědět, že tento magický úkon není msta. Tenista, když vrací úderem vyslaný míček přes síť, se také soupeři nemstí, jen posílá nazpět to, co mu bylo vysláno z druhé strany. Výrazem tohoto úkonu je „Nechci to, a vracím ti to zpátky.“

Pořiďte si svíčku z černého vosku s červeným knotem a doma, nebo na pracovišti, či tam, kde se cítíte problematicky, proveďte následující rituál. Na papír nakreslete pentagram v kruhu a dejte ho na kovový podnos či na talíř. Doprostřed pentagramu postavte svíčku a zapalte ji. Nechte ji zcela vyhořet. Černá barva zahání negativitu, odstraňuje čáry a kletby, chrání před zlem, podporuje pravdu při magické práci. Červená (na knotu) dodává sílu, moc, ochranu a odvahu potřebné k boji proti negativním silám. Červený knot tedy zesiluje účinnost černé svíčky. Jedná se také o tak zvanou reverzní magii, takže to, co na vás bylo vysláno, se vrátí zpět tomu, kdo na vás negaci vyslal a vůbec nemusíte vědět, o koho šlo.

Jak zajistíme vánoční pohodu

O vánočních svátcích chceme většinou vycházet se všemi lidmi kolem sebe v dobrém. Další z magických rituálů dokáže výrazně zlepšit vstřícnost lidí kolem vás. Jde o velmi jednoduchý postup, přesto má mocný účinek. Pokud máte před sebou jednání s člověkem, který by mohl stát proti vám, nebo by s vámi mohl principiálně nesouhlasit (návštěva, obchodní jednání, tchýně, šéf), natřete si svoje ruce koriandrem, než si s dotyčným podáte ruku. Vzápětí budete několik hodin lépe chápat jeho zájmy, co chce a co potřebuje. Tento magický rituál nenahrazuje aktivaci třetího oka a posílení intuice.

Vibrace a účinek barevných svíček

Barvy hrají v magii velkou roli a svíčky o vánočních svátcích jsou prakticky naším denním doprovodem. Pokud chcete navodit dobrou náladu pomocí magie barevných svíček, zapalte (například při návštěvě někoho u vás doma) bílou a růžovou svíčku. Nádherně to zklidní a prohřeje atmosféru setkání.

Pokud máte kolem sebe přílišný neklid, nervozitu nebo někoho hodně dynamického, ke zklidnění a ochlazení atmosféry stačí zapálit bílou a modrou svíčku. Bílá a modrá svíčka také obnovuje přátelství.

Na prosincový super úplněk bych doporučil mimo jiné rituál pro oživení stagnujícího vztahu. Připravte si misku s vodou, skleněnou misku, klacek nebo rituální hůl, láhev z průzračného skla se zátkou a stříbrnou svíčku. Zahleďte se na odraz měsíce ve vodě v misce a řekněte: „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku ve zlém i v dobrém.“ Zamíchejte vodu holí, aby se zatřpytila, a řekněte: „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku ve zlém i v dobrém. Obměkči lásku mou z nebeské výše, ať se milujeme víc než kdy dříve.“ Potom nalijte do láhve trochu vody postříbřené měsíčním světlem a dvacet osm dní vedle ní každou noc zapalujte stříbrnou svíčku. Pokaždé láhev podržte a řekněte „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku, ve zlém i v dobrém. Když uplyne dvacet osm dní, následující noc vylijte zbytek vody v láhvi zpět tam, kde jste ji vzali (pokud provádíte rituál v přírodě, pokud ho ale provádíte doma, pak vylijte vodu před domem nebo na trávník, aby se vrátila do země). Vyslovte zaříkání: „Měsíční paní, s vděčností ti vracím tvé kouzlo. Ty zase vrať kouzlo mé lásce.“

Autorka Cassandra Easonová uvádí ve své knize Dobrá kouzla na každý den na zajištění pohodových vánoc následující kouzlo: Budete potřebovat malý červenobílý ozdobný váček, dlouho hořící červenou svíčku v hlubokém svícnu, misky sušených brusinek, sušených plátků mandlí, sušených jalovcových bobulí nebo makových zrnek, sušenou petržel nebo šalvěj a sušený tymián nebo rozmarýn. Doporučený čas je brzy ráno. Nasypte trochu obsahu každé misky ke spodku svíčky. Pokaždé řekněte: „Bylinky radosti, bylinky lásky, bylinky štěstí a zdraví, dejte mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Rozsviťte svíčku a postavte ji doprostřed kuchyně. Řekněte „Svíčko radosti, svíčko lásky, svíčko štěstí a zdraví, dej mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Potom odeberte trochu od každých bobulí a bylinek a naplňte jimi váček. Kdykoli něco přidáte, řekněte „Bylinky radosti, bylinky lásky, bylinky štěstí a zdraví, dejte mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Potom uzavřete váček, postavte ho před svíčku a pusťte se do příprav. Při slavnostní večeři postavte svíčku na stůl. Před začátkem jídla jděte ven a rozházejte tam obsah váčku.

Pěkný Advent přeje kartář Mirek

Zdroje:

http://www.kidsland.cz/, http://www.pleva.cz/news/vanocni-zvyk-pousteni-plovoucich-svicek-lodicek; Čeněk Zíbrt Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní; Ileana Abrevová Bílá magie; http://ona.idnes.cz/advent-ma-spravne-mit-fialovou-barvu-dvv-/spolecnost.aspx?c=991129_103106_vanoce_jup; Cassandra Easonová Dobré kouzlo na každý den; Kurzy rituálů, biotroniky a bílé magie v Praze, Brně, Červené Vodě a Jihlavě z let 2001 až 2016; http://www.cestazivota.cz/clanek.php?idc=31; http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=754%3Az-pranostik-pedpovdi-a-kalenda&Itemid=66; http://www.vanocevpraze.cz/cs/prectete-si/stromecek-a-stedry-den-10896; www.Wikipedia.com