Chléb měl v životě lidí vždy velmi silné místo už od úsvitu lidstva. Je symbolem potravy těla i duše. Nekvašený chléb je pro židy symbolem pokory. Pro křesťany je nekvašený chléb tělem Kristovým. A jak s ním můžeme čarovat?
Při svatém přijímání odkazuje na poslední večeři Páně. Například Egypťané ho považovali za vynález krále, Řekové měli jeho původ za božský, Sumerové mu přiřkli duši, v arabštině mají stejný výraz pro chléb jako pro život, v hebrejštině je výraz chléb odvozen od stejného kořene jako moudrost, v Mezopotámii se obrázek pecnu stal univerzálním hieroglyfem pro potravu.
Potravina s duší
Černý chléb se považoval vždy za skutečnou duši domu. Při slavnostních příležitostech, při setbě, sklizni, o Vánocích či jiných svátcích, byly oběti chleba běžným denním pořádkem. Chleba se pekl, jedl, nebo byl darován. Zažehnával démonické moci, léčil nemocné a odvracel neštěstí. Používal se při milostné magii. V době, kdy Evropa považovala osobní hygienu za nebezpečnou se doporučovalo vložit si kousek chleba do podpaží a nechat ho nasáknout potem. Tuto „dobrotu“ pak měl sníst člověk, který měl podlehnout tomuto kouzlu.
Spálená kůrka na noční můry
Jedna z nejstarších zmínek ve které je využíván chléb pro magické účely sahá do období starověkého Říma a pravděpodobně i starověkého Egypta. Bohatí sochy svých bohů a předků nechali vytvářet z kamene, střední vrstva a nemajetní z hlíny a ti nejchudší (například otroci) používali chleba. Už samotná příprava chleba bývala posvátnou záležitostí. Veškerá manipulace s chlebovým těstem byla provázena modlitbou a přežehnáváním magickými gesty. Chlebu se žehnalo při vkládání těsta do díže, při přendávání do pece i při vyjímání z pece. Staré Slovany provázela magie a vyšší síly na každém kroku, tedy i při přípravě chleba. Při zadělávání a pečení chleba chtěli být sami, protože ten, kdo vstoupil během zadělávání, kynutí, či pečení chleba do stavení, mohl chleba uhranout a tím zkazit. Při pečení chleba se používal podlouhlý žlab vydlabaný z jednoho kusu dřeva. Ten se nikdy neumýval, ke zbytkům starého těsta se jen přidala vlažná voda. U jeho mísení nechyběla zaříkávadla a žehnání. Kolem díže nesměl vůbec nikdo projít a sahat na něho. V místnosti muselo být ticho. Než se první pecen dal do pece, hospodyně mu udělala tři křížky, čímž se stal medicínou pro všechny choroby. Když nějaký bochník cestou do pece spadl, znamenalo to, že někdo z rodiny brzy zemře. Voda, kterou se chléb při pečení potíral, měla stejné účinky jako voda svěcená, dalo se pak s ní vykropit dům na ochranu proti strašidlům. Spálená chlebová kůrka se používala jako lék na noční můry.
Chléb se nikdy nejedl čerstvý, jenom pěkně uleželý a vždy se krájel nad ubrouskem, drobečky pak patřily ohni. Přes noc má být chleba zabalený v pláténku, protože chleba rád spí, nesměl nakrojenou stranou ukazovat ke dveřím, protože jinak z domu vyjde štěstí nebo obživa. Nemá zůstat ležet na stole, protože duše v očistci pláčou. Nabídnutý chleba se má beze zbytku sníst, za vypůjčený chléb se nesmělo poděkovat, ještě teplý chleba se může darovat. Patka se patřila dát žebrákovi. Ve snáři se píše:, ,Sebe ve snách horký chléb jísti viděti – se strachem bohatství získati, to kvůli ohni, který chleba tak velmi rozpálil. Chladný chléb se sýrem jísti – bohatství a blahobyt míti.“
Podstata magie
Chléb je magickou potravinou, bez které se neobejde takřka žádná domácí magie. Už jen fakt, že na jeho zrodu pracují všechny čtyři živly Vzduch, Oheň, Voda a Země, ukazuje na jeho magickou podstatu. Chléb ležící na stole se zapálenou svíčkou a solí je nejmocnější ochranná zbraň domácí magie. Je používán jako pokojná zástupná oběť domácím duchům, ale i duchům přírody. Pecen vytažený z pece je symbol zrodu člověka a východu Slunce a položený pod hlavu zesnulého promlouvá v prastaré řeči symbolů o koloběhu východů a západů Slunce, které se opakuje a dává naději v těžké chvíli pozůstalým. Drobky, které při krájení zbudou, sypeme ke kořenům ovocných stromů. Stejně tak jako jiné domácí propriety tak i chléb je v nečistých a zvrácených rukou zlovolného čaroděje možno použít na nekalé obřady černé magie. Chléb je klíčem k mnohým tajemstvím a jeho pečení a příprava je iniciační cesta – brána do světa duchů domácí magie.
Jedlý talisman
Chleba uměl ale i chránit stejně jako kouzelné talismany. Když byla bouřka, stačilo umístit na stůl vedle svíce chléb zabalený do bílého ubrousku a nebezpečí bylo zažehnáno. Spojením magicky silných potravin, zejména medu a chleba, měl tento mírně opojný dezert chránit svého konzumenta před zlými duchy.
Obyvatelé hlubokých lesů nechávali na stole každou noc bochník chleba a nůž, kdyby přišel hejkal, aby nenapáchal škody a zmizel. Také ten, kdo nechtěl nikdy zabloudit, měl u sebe vždycky kousek chleba. Proto po něm poutníci tak pásli. Než vstoupili do lesního porostu, hodili do vzduchu pár drobků, mapa ani kompas už nebyly potřeba.
Chléb se také hodil v případě, že pocestný potkal v lese nějaké strašidlo. Žádné nebezpečí nehrozilo, když kolem sebe nasypal drobečky. Kus chleba musel sníst v minulosti každý host, který chtěl vstoupit přes práh. Věřilo se, že ježibaba nebo démon by chleba pozřít nemohli, protože by se hned začali dusit a byli by odhaleni.
Důležitý byl také pro lovce pokladů. O svatojánské noci si dotyčný našel místo domnělého výskytu pokladu a tam chvíli sledoval, jestli neobjeví modrý plamínek. Pakliže se to stalo, stačilo do něj hodit pár chlebových drobečků a hned se začali ze země valit zlaťáky.
Chléb se hodil i ve válkách místo neprůstřelné vesty. Kdo snědl kus chleba namočený ve vlastní krvi, byl nezranitelný. Pokud však k nějakému zranění nebo nemoci došlo, postižený daroval kousek chleba léčiteli. Ten provedl zaříkání, chleba rozdrobil kolem zraněného a bylo po nemoci.
Kynoucí těsto
Metoda chlebové magie je velmi jednoduchá, zato je mimořádně účinná. Vychází z toho, že co člověk zaseje, to sklidí. Při míchání ingrediencí do díže se spolu s ingrediencemi může vložit, ať už zaříkáváním, či myšlenkou, přání, prosbu, žádost nebo objednávku k vyšším silám. Kynutí bylo vždycky vnímáno magicky. Společně s tím, jak těsto kyne, roste i síla přání, či zaříkání, které jsme do těsta vyřkli.
Takovémuto vložení přání do chleba, či jakéhokoliv pokrmu, se v magii se v magii říká impregnace. U chleba, který kyne a je vnímán posvátně, má však mimořádný účinek. Podle toho, jak vzejde těsto a jak se povede pečení, mohu odečíst, jak můj úmysl či přání nebo tužba dopadne. Ideálně zaděláváme těsto ještě ve starém roce, přes Silvestra nechávám kynout a v celém novém roce sklízíme, co jsme ve starém zaseli. Důležité je napéct tolik chleba, aby zbylo i po Novém roce, aby v tomto roce nebyl nedostatek. Takto mohu péci chleba i v průběhu celého roku. Ovšem na zlomu roku je chlebová magie nejúčinnější. Novoroční oběd čočka s domácím chlebem zajistí magickou cestou štěstí, hojnost i zdraví. Jednou z vynikajících metod je vedle vyslovení přání do těsta také narýsování run s požadovanými významy, takže dochází ke kombinaci runové magie s magií chlebovou. Uvědomme si, že co do pokrmu vkládáme, to do nás s potravinou vstupuje.
I chléb má svoji bohyni
Ve starém Egyptě měli také své bohy obilí. Usírova figurka byla nacházena mezi nohama mumií vyrobená z bláta, naplněna zrním, jehož výhonky byly důkazem vzkříšení boha. Jeho sestra i manželka byla bohyně Estét a ta byla krom obilí a hojnosti také bohyní chleba. Každoroční umírání a zmrtvýchvstání je zaneseno v mnoha kulturách a jsou jak v orientálních kultech, tak ve zvycích starých Řeků či Římanů.
Zajímavost:
Kdysi se věřilo, že pekař musí žít ve shodě s ďáblem a proto má být dvanáct bochníků chleba pro něho a třináctý pro ďábla. Pokud jsou kůrky chleba nestejnoměrné a rozdílně silné, vypovídá to o lži. Pokud chléb křupe během jídla, snažte se vyhnout hádce v rodině. Říká se, že pokud dnes vyhodíte chleba, zítra budete mít hlad. Pokud zabodnete nůž do bochníku chleba, či do země, zažehnáte tím možné démonické síly z toho místa.
K chlebu patří neodmyslitelně i sůl. Je dobré sůl hlídat tak, aby se solnička nikdy nepřevrhla a sůl nevysypala. Vždy to věští hádku a křik.
Celý článek si můžete přečíst v Šaman magazínu. Vyšel v čísle 3. K sehnání zde: www.saman-magazin.cz
S láskou vaše Helen Stanku