Jabloň byla kdysi vnímána jako posvátný strom. Možná proto, že je považována za strom života, který se pojil s nesmrtelností, i kosmický strom. V kořenech jabloně zpravidla sídlil drak a na vrcholu sedět pták. Pod kořeny jabloně vyvěrala živá voda, která měla kouzelné vlastnosti a uměla navracet zdraví, krásu a dokonce i život. Tento strom byl také spojován s Moranou a nižším světem, a proto v jabloni sídlily rusalky a víly.
Proč mít jabloň blízko domu?
Jabloň vysazená blízko domu přináší jeho obyvatelům hojnost. Jabloň blízko domu přinášela štěstí i proto, že v ní sídlily dobré ochranné duše. Jabloň se nesměla kácet, protože ten, kdo by plodný strom pokácel, by brzy zemřel a vymřelo by i celé jeho pokolení. Opatrnost byla na místě i v případě, že se chystal někdo na jabloň vylézt. Když na strom někdo lezl v botách, riskoval, že strom uschne. Jabloň se v žádném případě nesměla znesvětit, a tak bylo zapovězeno v jejím okolí vyměšovat.
Jabloň a těhotné ženy
Pokud chtěly těhotné ženy, aby jejich děti byly zdravé a silné, doporučovalo se jim dívat se na haluze jabloní. Když těhulka snědla srostlá jablíčka, mohla porodit dvojčátka. Ženám, které měly málo mléka, se zase doporučovalo sníst dvě jablka, která byla předtím namočená ve vodě. Kdysi se také po narození děvčete pod jabloň zakopávala placenta. To mělo nově narozené holčičce zaručit hojnost a úspěch ve všech životních oblastech. Jabloň sloužila i jako ochrana dětí před nočními můrami. Stačilo dát jabloňovou větev vedle dětské postýlky.
Aby hodně rodila
Když jabloň málo rodila, vyšel v období vánočních svátků hospodář k jabloni se sekyrkou a volal“ „Pokácím tě!“ A hospodyně volala: „Nekácej, bude rodit!“ Hospodář tedy pustil sekyrku a dal jabloni rok na nápravu. Takto přivolaná plodnost jabloně se pak přenášela i na další stromy. Pokud mladá jabloň rodila poprvé, nesměly se plody trhat, protože by již nikdy nerodila. Sadaři věřili, že jabloni je vždy potřeba ponechat několik jablek, aby byla úroda i další rok.
Jabloň a smrt
Jabloň byla také stromem bohyně smrti. Rostla i v zásvětí, a tak se vkládala jablka zesnulým do rakve, aby pomohla odejít duši do nebe. Dětem pak, aby měly co jíst. Mladou jabloň, která byla nesena před smutečním průvodem, pak vysadili na hrob zesnulého, aby s ním neztratili kontakt. Jabloň tak byla pojítkem mezi světem živých a zesnulých. Mělo to však svá úskalí. S jablky z takového stromu se mělo zacházet opatrně, protože se mohl objevit duch v podobě jablka.
Jabloň měla, jako strom svázaný s bohyní smrti, i úlohu při věštění. Všichni jistě znají rozkrajování jablek na Štědrý den. Když vykvetla jabloň na podzim, věštilo to, že nastane válka.
Jabloň se užívala i ve zdravotní magii. Když se chtěl někdo zbavit bradavic, rozkrojil během poslední čtvrti přibývajícího měsíce jablko na čtvrtky a těmi bradavice potíral. Jablko pak svázal nití a zakopal tak, aby to nikdo neviděl. S ubývajícím měsícem měly zmizet i bradavice.
Pro Kartářky světla Hel
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.