Noc na 24. června je podle pověsti plná kouzel a magie. A nadpřirozené moci. Povídá se, že bylinky natrhané právě v tuto noc mají největší sílu. V nejkratší noc roku můžete kouzlit, přivolávat lásku, hledat poklady, sbírat léčivé byliny nebo věštit budoucnost.
Tato jediná noc v celém roce má prý vskutku velkou sílu. Svoji moc totiž propůjčuje bylinám, které se využívají k čarování. Dříve mladá děvčata v předvečer svatojánské noci splétala věneček z devatera kvítí. Patřil do něj devětsil, komonice lékařská, májovník, mařinka vonná, devaterník penízkový, routa, třezalka toužebník a hvozdík. Přidávaly také kopretinu, sedmikrásku nebo květy heřmánku – tedy rostlinu zasvěcenou lásce. S tímto věnečkem pak uléhaly. Mělo se jim údajně zdát o tom, kdo je jim souzený. Mimochodem – pokud hledáte lásku, nezapomeňte natrhat laskavec. Ten vám ji „zaručeně“ přičaruje.
Devatero kvítí
Bylinky, které nasbíráte vás buď budou chránit nebo přičarují lásku a podobně. Zkrátka podle toho, které nasbíráte. My vám nabídneme bylinky, které by vám měly na celý následující rok přinést zdraví.
Janovec metlatý (Cytisus scoparius)
Bylina, která je původem ze západní Evropy. Jde o půl až dva a půl metru vysoký polokeř. Je metlovitě větvený. Má málo listů, ovšem mladé části prutovitých větví jsou zelené a nahrazují listovou plochu. Kvete v květnu a červnu žlutými, asi 2 cm velkými květy. Plodem je lusk. Byla z něj vypěstována řada okrasných kultivarů nižšího vzrůstu s různými barvami květů. Semena (a v menší míře i zbytek rostliny) jsou jedovatá, narušují dýchací a srdeční funkci. Faktem ale je, že se dříve používal v lidovém léčitelství k zástavě krvácení. Ovšem jen v malých dávkách a krátkodobě.
Komonice lékařská (Melilotus officinalis)
Bylina je vysoká půl až jeden a půl metru. Obsahuje látku zvanou kumarin. Právě díky tomu se používá jako léčivka. Nejčastěji je využívána jakou součást mastí a obkladů. Tím se maximálně využijí její protizánětlivé účinky. Snižuje však také srážlivost krvu a pomáhá při trombózách. Občas se používá také jako dochucovadlo hořkých bylinných likérů.
Tip: Čaj – dvě lžičky usušené a nařezané natě přelijeme 200 ml vařící vody a necháme 15 minut odstát. Poté přecedíme a pijeme jeden až dva šálky vlažného čaje denně.
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Tuto rostlinu snad ani není nutno představovat. Kapradí si často pořizujeme na vlastní zahrádku, kterou krásně zdobí. Patří mezi vůbec nejstarší rostliny na světě. Je to rostlina, která se rozmnožuje výtrusy. Nemá květy ani hlavní stvol. Pouze dlouhé řapíky se střídavými listy. Kapraď máý ráda stín a vlhko. V přírodě je možné ji najít běžně na okraji lesa nebo v křoví. Dříve se užívala v lidovém léčitelství.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Žahavka, která umí vyrůst až 1,5 metru do výšky. Nejčastěji ji používáme na jaře k očistným kůrám. Je z ní zdravý a výborný špenát. Mladé výhonky můžeme přidávat do salátů. Oblíbený je také kopřivový čaj. Kromě kuchyně se kopřiva využívá hojně také v kosmetice (šampony či vlasové vody).
Tip: Kopřivový sirup – 80 ks stonků kopřivy (20 cm dlouhých), 4 ks citronu, 10 dkg kyseliny citronové, 3,5l vody, 3,5 kg krupicového cukru.
Kopřivy propereme ve studené vodě, nejlépe ve vaně nebo velkém kbelíku. Kůru citronu důkladně omyjeme kartáčkem a citrony nakrájíme na plátky.
Čisté kopřivy vložíme do většího hrnce a zalijeme vodou. Do vody přidáme kyselinu citronovou a 4 rozkrájené citrony. Vše přivedeme k varu a asi 5 minut povaříme. Vývar i s kopřivami necháme v hrnci 24 hodin luhovat. Po této době obsah hrnce přecedíme. Do šťávy z kopřiv přisypeme cukr, přivedeme za stálého míchání k varu a sirup necháme krátce přejít varem. Kopřivový sirup ihned přelijeme do skleněných lahví. Zátky a lahve musí být čisté, předem sterilované vroucí vodou. Lahve navíc musíme předem předehřát v teplé vodě, aby nepopraskaly. Po naplnění lahve ihned zazátkujeme a necháme chladnout na vzduchu. Kopřivový sirup, naředěný perlivou vodou, ochlazený ledem a ochucený plátkem citronu, je výborným osvěžením hlavně v letním období.
Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)
Půl až jeden a půl metru vysoká rostlina. Má větvovité kořeny a červenofialové, nedřevnatějícími lodyhy, vyrůstajícími v trsech. Sbírá se kvetoucí nať uřezáváním vrchních částí asi 20 cm. Po ukončení sběru nať ihned rozkládáme v tenkých vrstvách k sušení. Droga má příjemně aromatický pach a kořenitou, slabě hořkou chuť. Používá se při žaludečních křečích, střevních parazitech,na tišení bolesti a léčbu očí. Údajně vyléčí i chřipku a vyhání červy z těla.
Tip: Žaludeční čaj – 30 g oddenku puškvorce, 10 g květu heřmánku, 10 g kmínu, 40 g máty peprné, 10 g pelyňku). 2 lžičky směsi zalijeme ¼ l vody. Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut stát Užíváme 1 – 2 šálky denně.
Prha arnika (Arnica montana)
Je to 15–75 cm vysoká, vytrvalá, slabě aromatická bylina. Květenství nejčastěji žluté a žlutooranžové. Ovšem sbíráním, hnojením a zalesňováním byla téměř vyhubena. Utišuje bolesti všeho druhu, srdeční choroby včetně mrtvice, omrzliny. Protože je jedovatá, využívá se pouze zevně. Pozor – v ČR jde o ohrožený druh!
Svízel syřišťový (Galium verum)
Svízel je velmi rozšířená bylina rostoucí na suchých, především podhorských pastvinách, loukách a stráních. Má silnou, přímou, málo větvenou pnoucí až 1 metr vysokou lodyhu.Má protirevmatické účinky a také je močopudná. Snižuje chuť k jídlu, využívá se proto proti otylosti. Patří k nejlepším léčivům dutiny ústní, kde ji aplikujeme formou žvýkaní čerstvé byliny nebo alespoň spařené suché drogy.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Je jednou z nejvýznamějších bylinek lidového léčitelství. Její léčivá síla sahá až do starého Řecka. Pomáhá při nespavosti, problémech s usínáním, při pocitech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách a dokonce při léčbě lehčí deprese. Srovnává hormonální hladiny v období klimakterie. Třezalkový olej je vhodný po štípnutí hmyzem – mírní nepříjemné následky bodnutí. Pozor – požití třezalky způsobuje citlivost na sluneční záření. Mohlo by vyvolat podráždění pokožky. Stejně tak bychom se jí měli vyhnout v případě užívání antikoncepce. Údajně snižuje její účinnost.
Tip: Třezalkový olej – 150g čerstvé třezalkové natě s rozvitými květy rozřežeme a lehce podrtíme, vložíme do bezbarvé průhledné skleněné lahve a zalijeme 0,5 l olivového oleje. Láhev necháme 3-5 dní neuzavřenou. Pak ji uzavřeme a na několik týdnů (cca 6 týdnů) umístíme do tepla, nejlépe za okno či jiné místo s dostatkem slunečního záření. Že je olej „hotový“ poznáme tak, že získá jasně červenou až krásně rubínovou barvu. Poté obsah lahve přecedíme do jiné skleněné nádoby a řádně uzavřeme. (užívá se 1-3x denně 1 čajová lžička).
Vstavač (Orchis)
Je známo asi 80 druhů této rostliny. U nás v ČR roste 11. Mezi nejznámější patří vstavač mužský, vojenský, kukačka, bledý, trojzubý, bahenní a nachový. Pozor – u nás je chráněný!
Tip: Svatojánský ochránce
Usušené bylinky vložte do jutového pytlíku, který pečlivě zašijte jehlou a červenou nití. Takto vyrobený ochranný váček vás bude chránit před všemi nemocemi celý rok. Počet jednotlivých bylin, které nasbíráte, musí být vždy děvět!