Slavní věštci historie
- Josef, syn Abrahámův
- Pýthia
- Sibyla
- Tycho de Brahe
- Nostradamus
Slavné a známé věštírny
- Věštírna v Delfách
- Dodóna
Věštírna v Delfách
Věštírna v Delfách byla součástí posvátného okrsku Apollónova nad městem Delfy ve Fókidě, asi 150 km severozápadně od Athén. Byla to nejslavnější věštírna a posvátné místo starého Řecka, nad vchodem prý byl nápis Gnóthi seauton („poznej sám sebe“) a Méden agán („Ničeho příliš“).
Dodóna
Dodóna (novořecky: Δωδώνη, Dodóny) je obec a centrum správního obvodu na severozápadě Řecka. Ve starověku se zde nacházela svatyně boha Dia s věštírnou.
Dodóna se nachází v hornatém kraji Epirus, 22 km jižně od Ioániny, v údolí pod horou Tomaros. V roce 2001 žilo v obvodu obce 1790 obyvatel. Správně je obec součástí ioaninské prefektury v kraji Epirus.
Počátky svatyně v Dodóně sahají až do prehistorických dob. Od 3. tisíciletí př. n. l. zde byla uctívána bohyně Gaia. Atributy této bohyně matky později převzali Zeus a Dioné. Střediskem svatyně byl posvátný Diův dub. Ze šumotu listí tohoto dubu kněží věštili. Na Diovu počest se zde konaly atletické a umělecké soutěže.
Epirus (taktéž Epeiros) byl stranou od kulturních center Řecka archaické a klasické doby, a proto měla svatyně i přes své stáří jen lokální význam. Situace se změnila v době helénismu, kdy Dodóna dosáhla vrcholu svého významu. Ve 3. století př. n. l. zde epirský král Pyrrhos nechal vybudovat několik nových chrámů, divadlo, stadion, správní budovy a místo nechal opevnit s cílem dát svému království významné kulturní centrum. Po úpadku Epiru bylo město několikrát vypleněno, ale svatyně fungovala až do 4. století n. l. do nástupu křesťanství.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported,