Se Štědrým dnem je spojeno mnoho pověr a přesvědčení. Štědrý den a Štědrý den připadají na zimní slunovrat. Pak začíná astronomická zima, zároveň se noci zkracují a dny prodlužují. Štědrý den od pradávna otevírá sluneční rok, rok růstu a tradiční rituální rok. Proto se v jeho oslavách (zejména v lidových zvycích a obřadech) zachovaly stopy starých zemědělských, dušičkových a novoročních obřadů.
V minulosti se 24. prosince vstávalo velmi brzy, aby si lidé zajistili ochotu pracovat a být silní v nadcházejícím roce od svítání, pozornost byla věnována různým zdánlivě bezvýznamným událostem, protože panovalo přesvědčení, že průběh Štědrého dne měl vliv na budoucí život člověka a jeho úspěch na statku v celém příštím roce.
Už od rána lidé přemýšleli, kdo k nim domů vstoupí jako první – muž nebo žena? Pokud byl na prvním místě muž, znamenalo to štěstí a narození býků. Pokud přišla žena, nebylo to dobré znamení pro nadcházející rok.
V některých lokalitách se lidé starali mimo jiné o to, aby na Štědrý večer do chalupy nevnikl otrhaný stařík, protože to v následujícím roce znamenalo chudobu. Vítán však byl mladý, silný, bohatý muž, a aby svému štěstí tak trochu pomohli, od rána chodil soused k sousedovi s přáním všeho nejlepšího.
Rodiče v tento den často upozorňovali své děti: kdo je zlobivý a dostane na Štědrý den výprask, bude bit po celý rok.
Na Štědrý večer měly domy navštěvovat duše našich předků, proto bylo na Štědrý večer zakázáno předení, šití a řezání plev, aby se nezranila žádná duše, dveře do síně byly ponechány otevřené a všechny zámky byly odemčeny, aby duše mohly vstoupit do domu. A naši předkové to dotáhli k dokonalosti: než si sedli na židli, na lavici nebo na stoličku, foukli na ni a řekli: “ Přesuň se, dušičko“. Po Štědrém večeru byly duše požádány, aby se vrátily do svých domovů.
Také se věřilo, že v tuto noc voda ve studních a potocích získává zázračné léčivé vlastnosti.
Pozůstatkem pohanských dušiček slavených 24. prosince je začátek štědrovečerní večeře po soumraku, dále pokrmy typické pro dušičkové hody, volné místo u stolu, zákaz vykonávat některé činnosti, popř. po římské slavnosti – vzájemné odpuštění viny toho druhého.
Věštění budoucnosti spojené s kouzlem úrody bylo oblíbené na Štědrý večer na venkově. Bylo rozšířeným zvykem dávat pod každou misku se štědrovečerním jídlem kousek oplatky. Pokud se oplatka přilepila na dno misky, znamenalo to bohatou sklizeň rostliny, ze které byl pokrm připraven.
Během večeře museli členové domácnosti ochutnat každé jídlo, protože se věřilo, kolik nevyzkoušíte jídel, o tolik potěšení přijdete v příštím roce. Konzumace každého pokrmu měla navíc zajistit úrodu dané rostliny v příštím roce.
Podle štědrovečerního počasí se věštila i úroda příštího roku. Po večeři pozorovali oblohu – byla-li plná hvězd, zvěstovala krásný a úrodný rok, zatažená obloha předpovídala deštivé léto.
Na Štědrý den se také praktikovalo mnoho osobních věštění. Děvčata zvědavá na svou manželskou budoucnost hledala všechna znamení, aby zjistila, co je čeká a zda se brzy vdají. Slepičí štědrovečerní předpovědi byly podobné jako na svatého Ondřeje – poslouchalo se štěkání psa, počítaly se kolíčky v plotě a sudý počet z nich znamenal svatbu, z pod ubrusu se vytahovala stébla sena. Barvy stébel měly svůj význam. Zelené stéblo věštilo svatbu, žluté přadlenu a hnědé – čekání. Vysoko ke stropu se házely hrsti slámy, aby obilí rostlo vysoko.
Pro hospodářská zvířata se pekly barevné oplatky. Na venkově bylo tradicí, že po štědrovečerní večeři se sedláci s dětmi často vypravili na statek a všem zvířátkům dali kousek barevné oplatky. Naši předkové věřili, že toto chování ochrání domácí mazlíčky i domácí zvířectvo před nemocemi. Bylo záhodno, aby žena dala oplatku kravám, protože pak dávaly hodně mléka. Sedlák dal oplatku jiným zvířatům, aby byla silná a zdravá. Oplatka měla také chránit zvířata před zlými silami a škodlivými kouzly.
Když mluvíme o zvířatech, nelze pominout přesvědčení, že o půlnoci na Štědrý den mluví lidským hlasem. Zvířecí rozhovory mohou bohužel slyšet jen bezhříšní a nevinní lidé, a tak tento zázrak mohl zažít jen málokdo.
Kouzelné Vánoce přeje Miroslav Musil
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.