Aby to nevypadalo, že se zaměřuji jen na nemístní tradice. Jen připomínám, že než se v kotlině mezi Šumavou a Krušnými horami usadil kmen hodně později přisuzovaný Čechům, tak tady byli podle našich archeologů Keltové, Bójové, Markomani a další. Ale protože Dušičky jsou pro nás přece jen výrazně bližší, než svátky jiných národů, pojďme se spolu – dnes netradičně hodně podrobně, abych uklidnil rozjitřené city svých kritiků – podívat na Památku zesnulých z hlediska ČESKÉ A KŘESŤANSKÉ TRADICE.
Svátek všech svatých a Dušičky, které připadají na 1. a 2. listopadu, jsou po staletí zvláštním způsobem oslavované svátky. Jejich rituály a zvyky pocházejí z pohanských dob a křesťanské víře se přizpůsobily až v pozdějších staletích. Svátek Všech svatých pochází z oslavy uctění mučedníků, kteří obětovali svůj život za Krista. Ve 3. století našeho letopočtu existovala tradice přemisťování ostatků svatých nebo jejich částí na jiná místa. To zdůraznilo skutečnost, že svatí jsou majetkem celé církve. V roce 610 obdržel papež Bonifác IV. od císaře starověký pohanský chrám Pantheon, kam nařídil umístit četné relikvie, a poté tuto stavbu vysvětil na kostel zasvěcený Panně Marii mučedníků. Od té doby byl 1. květen dnem památky všech zesnulých mučedníků. Papež Řehoř III. v roce 731 přesunul tuto slavnost na 1. listopad a v roce 837 papež Řehoř IV. nařídil, aby 1. listopad byl dnem zasvěceným památce mučedníků a všech svatých církve. Oslavu dušiček inicioval v křesťanství v roce 998 sv. Odilon, jako protiváhu k pohanským obřadům, kde byly uctívány duše zemřelých. Název svátku pochází z modliteb za duše zesnulých – Dušičky. Ve 13. století se tato tradice rozšířila v křesťanském světě.
Během 1. a 2. listopadu se praktikovalo mnoho starých a někdy zapomenutých pověr a zvyků. Mezi nejdůležitější obřady související s Dušičkami patří KRMENÍ DUŠÍ A OHŇOVÉ RITUÁLY. Oba zvyky vyplývají z předchozí pohanské víry, později přijaté křesťanstvím a někde se vyskytující dodnes.
.
KRMENÍ DUŠÍ
Až do počátku 20. století se na různých místech v Evropě odehrávalo mnoho rituálů souvisejících s přípravou jídla a krmením duší zesnulých blízkých, kteří v prvních listopadových dnech navštívili své bývalé domovy. Pekl se chléb, vařila se krupice, fazole a mnoho dalších jídel. Ve východních oblastech evropských zemí byl zvyk připravovat pro tuto příležitost speciální jídla. Všechno nádobí spolu s lahví domácí pálenky bylo ponecháno na stolech a dveře domu byly v noci otevřeny, aby duše zesnulých mohly v klidu navštívit byty a dosyta se najíst. V Pomořansku (odkud pocházela také manželka císaře Karla IV. Alžběta Pomořanská) bylo běžné nechávat oblíbená jídla zesnulých členů domácnosti na prahu a parapetu. Ráno se nejčastěji nacházely zbytky jídla (které zřejmě snědla hladová zvěř), což v představách obětujících nevyhnutelně znamenalo návštěvu a hostinu duchů z posmrtného života. Věřilo se, že všechny duše touží po blízkosti svých příbuzných, odpočinku a uspokojení hladu a žízně. Povinností smrtelníků bylo zajistit uspokojení potřeb zemřelých a jejich rozhněvání nebo urážení mohlo mít za následek neštěstí, nemoc nebo dokonce předčasnou smrt některého z členů domácnosti.
Kromě hostování mrtvých existovalo mnoho zákazů týkajících se návštěv duší domů. Bylo zakázáno tlouct máslo, mandlovat, šlapat zelí, plést a spřádat, řezat plevy, plivat a vylévat škvarky. Všechny tyto zákazy sloužily k uklidnění blízkých zesnulého. Bylo dbáno na to, aby se duše navštěvující dům nepořezaly, nepohmoždily nebo jinak nepoškodily. Během svátků nebyly sbírány žádné spadlé předměty, protože se věřilo, že si je na chvíli odnesly duše. Spadlé věci bylo možné vyzvednout až po 2. listopadu. Pokud byly náhodně sražené předměty nutné, za účelem omluvy zesnulému byl na místo odebraného předmětu položen kousek chleba, aby se „host“ uklidnil.
Přesvědčení související s krmením mrtvých lze vidět v i v jiném rituálu. V mnoha regionech se silným tradičním náboženským cítěním se uplatňoval zvyk hodování na dušičky. Byl to pozůstatek staroslovanských smutečních hostin.
Tryzna – pořádaná u hrobu v den pohřbu a radunica – kladená na hroby předků ve dnech zimního a letního slunovratu („na Kupalu“ a „na Kolada“). Během těchto svátků konaných na počest zemřelých byli žebráci a staří bezdomovci často zváni, aby se na jejich přímluvu a společnou oslavu modlili za milosti pro blízké z posmrtného života. Ve východních oblastech Evropy (hlavně v Polsku) se jedlo na hrobech zesnulých, ale tento zvyk na počátku 20. století zanikl.
SVĚTLO PRO DUŠE
Další skupinou zvyků souvisejících s dušičkami byly rituály spojené s ohněm. Od nepaměti je oheň spojován se smrtí a duchy. Věřilo se, že kromě jídla potřebují duše světlo k nalezení cesty domů a teplo k zahřátí, proto se o svátcích zapalovaly ohně na křižovatkách, na hřbitovech a na hrobech zesnulých blízkých.
Oblíbené bylo také zapalování ohňů na hrobech sebevrahů a na hrobech tragicky zesnulých lidí. Kartáče a dřevo se na takové ohně pokládaly po celý rok. Oheň z těchto hrobů měl podle představ věřících očistnou moc a poskytoval také ochranu před zlými silami a duchy, kteří často přebývali v hrobech sebevrahů.
Rituály spojené se zapalováním ohňů jsou již dávno zapomenuté, jejich jediným projevem je dnes pálení svíček na hrobech blízkých. Oheň ze svíček už nemusí duším ukazovat cestu, zahřívat je a nemá zázračnou moc, je to prostě způsob, jak zavzpomínat na ty, které jsme měli rádi.
S ÚCTOU KE STÁŘÍ
V dávných dobách se svátek Všech svatých a Dušičky nemohl konat bez modliteb starců, kteří se podle víry stýkali s mrtvými. K žebrákům jako k velmi tajemným lidem, přicházejícím odnikud a jdoucím neznámým směrem, se po staletí přistupuje rezervovaně. Jejich specifický vzhled a požehnaný věk naznačovaly možnost kontaktu s posmrtným životem. Věřilo se, že jejich modlitby k předkům jsou velmi účinné. Zvláštní postavení „prosebných prarodičů“ bylo vidět během dušiček. Během této doby jim byly udělovány zvláštní laskavosti a výsady. Mohli klidně zůstat v kostele a na hřbitově a bylo s nimi zacházeno s úctou. Během tohoto konkrétního období bylo vyhnání nebo urážení žebráka považováno za vážný akt neslušnosti, mohlo to zahrnovat nevyslyšení modliteb za mrtvé a žádostí k svatým. Za své zvláštní modlitby dostávali „vyžádaní prarodiče“ malé částky peněz, jídlo a chléb speciálně upečený pro tuto příležitost.
Až do 20. let 20. století se v některých oblastech Evropy uplatňoval zvyk pečení speciálního chleba, který měl podobu rolničky podlouhlého tvaru s křížkem a iniciálami zesnulého otištěných uprostřed. Hospodyně se mezi sebou předháněly v umění upéct tento zvláštní chléb a podle svých možností a schopností jej všemožně zdobily. Takto speciálně upravený chléb dostávali žebráci jako almužnu
s prosbou o modlitbu za duši zesnulého, v jehož jménu se chléb upekl. Chléb se také připravoval pro ztracené a neznámé duše, kladl na opuštěné hroby a dával prosícím lidem prosícím o modlitby.
Od zapálení posledního ohně na hřbitově uplynulo mnoho let, slavnější „dědečkové“ nejsou a žebráci žádající o almužnu na venkovských hřbitovech také nejsou. Tradice a pověry spojené s prvními listopadovými dny jsou zapomenuty a pomalu je nahrazují zvyky naší kultuře cizí. Stále častěji slyšíme o halloweenských večírcích, děti chodí po ulicích a sbírají sladkosti a v oknech našich domovů se objevují svítící dýně.
Doufejme, že cizí zvyky nikdy nenahradí domorodé tradice a na hrobech blízkých se budou zapalovat svíčky, nikoli oranžová zelenina s dutými a svítícími zuby. Dušičky, oficiálně nazývané Svátek všech věrných zesnulých, se slaví 2. listopadu a jsou obdobou svátku věnovaného vzpomínce na zesnulé. Tento svátek, zakořeněný hluboko v křesťanské tradici, má dlouhou historii a je provázen řadou tradic, které se postupně prolínají s lidovými zvyky a moderními vlivy.
V českých zemích se Dušičky slaví od raného středověku a byly spojeny s pohanskými tradicemi, kdy se věřilo, že se na podzim otevírá svět mrtvých, a duše zesnulých přicházejí navštívit živé. Tato víra, spojená s pohanským kultem předků, se přirozeně prolnula s křesťanskou tradicí modliteb a vzpomínek na zemřelé.
TRADICE A ZVYKY SPOJENÉ S DUŠIČKAMI
Dušičky jsou v současné době především dnem vzpomínání na zesnulé. Lidé navštěvují hřbitovy, kde zapalují svíčky, přinášejí květiny a věnce na hroby svých blízkých. Svíčky, často rozsvícené večer, symbolizují světlo, které má zesnulým osvětlit cestu na věčnost. Tento zvyk pochází z dávných dob, kdy světlo mělo chránit proti zlým duchům a zároveň přivítat ty, kteří se na krátký čas vracejí mezi živé.
Hřbitovy se v tomto období plní atmosférou ticha a úcty, ale také krásnými podzimními dekoracemi – věnce jsou často zdobeny chvojím, podzimními květinami jako jsou chryzantémy, a barevnými listy, což umocňuje důstojnost celého svátku.
VÝZNAM A POSELSTVÍ DUŠIČEK V DNEŠNÍ DOBĚ
Dušičky jsou obdobím klidu a ticha, kdy si lidé připomínají své blízké, kteří už nejsou mezi nimi. Tento svátek nabízí příležitost k zamyšlení nad smrtí jako přirozenou součástí života, a zároveň podporuje rodinnou soudržnost – lidé často navštěvují hroby společně jako rodina a sdílí své vzpomínky.
Dušičky jsou jedním z mála svátků, který nám umožňuje v dnešní uspěchané době zastavit se a zamyslet se nad křehkostí a pomíjivostí života. Ať už je slavíme jen symbolicky nebo dodržujeme všechny tradiční zvyky, Dušičky nám připomínají, že i smrt je přirozenou a neoddělitelnou součástí našeho bytí, a že vzpomínky na ty, kteří už odešli, jsou stále živé v našich srdcích.
Věřím a doufám, že jsem těm, kteří se ohradili proti obsahu mých nedávných příspěvků, dal dost informací o ČESKÉM tradičním prostředí.
S přáním tichých a laskavých Dušiček Váš Mirek.
Foto: Shutterstock, archiv Miroslava Musila
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z
našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
Chcete vidět svoji auru? Tady jsou čtyři způsoby, jak se to naučit
Andělský horoskop od 20. 11. do 19. 12.
Můžeme vyčistit svůj domov od jakékoli negativní energie?
Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení 18.-24.11.
Karta týdne 18.11.-24.11. je Svět. Vede nás dopředu
Týdenní horoskop 18.11.-24.11. Merkur s Jupiterem ukážou nové možnosti
Nevěra podle horoskopu: Která znamení umí odpouštět a která ne?
Magie svíček podle znamení zvěrokruhu
Víkendový horoskop: Slunce s Uranem nám chystají překvapení
