Dodržujete i vy tyto drobné rituály pro štěstí zdraví a Boží požehnání vašemu domovu? Co přináší štěstí a smůlu? Může se třeba šít a plést, nebo psát milostná psaní? Vánoční speciál s připomenutím si i těch zapomenutějších zvyků a vánoční magie připravil náš věštec Mirek.
Na Boží hod, tedy 25.prosince se začíná vracet světlo na naši planetu. Křesťanská tradice převzala z pohanských rituálů slavnosti zimního slunovratu a upravila je ve vlastním duchu. Například v patnáctém století o štědrém dnu se lidé scházeli ke společným hrám a zábavě.
Štědrý večer byl provázen různými zvyky, kouzly a čarování, jejichž počátky lze vysledovat až do doby starých Slovanů. Hospodáři vykuřovali kadidlem obydlí, chlévy a samozřejmě se blízcí navzájem obdarovávali. Jako pamlsky sloužila hlavně jablka a ořechy.
Některé zvyklosti se dochovaly do dnešních dnů, jiné upadly do zapomnění. V domácnosti byl bobkový list, med, kmín a svěcená křída jako ochrana proti zlým silám. V dřívějších dobách, především u Slovanů, nesměl, jako ochranná bylina, chybět v domácnosti česnek. Česnek v dřívějších dobách hrál vůbec obrovskou roli v magických rituálech. V Haliči dávali na štědrý den při večeři před každého člověka stroužek česneku. Srbové si mazali česnekem chodidla, hrudník a podpaží. V Čechách o Vánocích dostával kousek česneku pes, kohout, kačer a houser.
Jedním ze zvyků, který se udržel do dnešních dnů, je rozkrajování jablka po večeři. Jsou-li jádra neporušená, pak ten, kdo jablko rozkrojil, bude po celý příští rok zdravý. U koho jsou porušená, hrozila mu podle pověry v následujícím roce choroba.
Jídlo se nechávalo na stole přes Boží hod a ve světnici se nezametalo až do soboty, aby se doma neusídlil domácí hmyz. Kravám se dávaly zbytky od večeře, aby hodně dojily a slepicím zrní, aby snášely hodně vajec.
Svobodná děvčata nosila o štědrém večeru dříví, vzala několik polínek a počítala: byl-li počet polínek sudý, věřily, že se v příštím roce vdají. Byl-li počet polínek lichý, pak věřily, že jejich naděje je mizivá. Také se chodila dívat do studně, aby spatřila tvář svého nastávajícího; třásla plotem a ze které strany zaštěkal pes, z té strany měl přijít budoucí ženich. Zároveň podle síly a jemnosti či hrubosti štěkání předvídaly, že jejich ženich bude podle toho jemný, nebo tvrdý.
Další ze zvyků, který se dochoval do našich dnů, je pouštění svíček v ořechových skořápkách po vodě. Jejich plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo je po vodě poslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele dlouhý a šťastný život. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma. V lidové magii panovalo přesvědčení, že pokud lodička – zůstala u břehu pak v příštím roce neměly přijít žádné změny, vše zůstane při starém. Jestliže se potopila, potom jakákoliv snaha zlepšit svou situaci bude marná. Když se při plavbě dotýká jiné lodičky, čeká vysilatele láska a přátelství. Pakliže utvoří kruh s ostatními, přijde v následujícím roce danému člověku vzájemná úcta, přátelství a tolerance. Pokud se ocitne uprostřed ostatních, bude člověk potřebovat ochranu a pomoc. V případě, že se ocitne mimo kruh, věřilo se, že její majitel v nadcházejícím roce rodinu opustí. Čí lodička se dostane do středu, ten půjde do světa, ale jestliže se svíčka drží při kraji, zůstává i další rok doma. Zhaslá svíčka znamenala neupřímnost a komplikovaný citový vztah. A pokud dopluje sama k druhému břehu, získáte, po čem toužíte.
Vánoce
Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Církev časově spojila narození Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu, vyjadřujícím vědomí o věčném vítězství života nad smrtí a světla nad tmou. Svátek narození Páně se od 4. století šířil z Říma po celém křesťanském světě. Tato vánoční atmosféra a vánoční zvyky (domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobené stromečky atd.) stále trvají.
Vánoce jsou rodinnými svátky, kdy by nikdo neměl zůstat doma sám. Na Štědrý večer se proto schází u večeře celá rodina a pokud je někdo osamělý, obvykle ho zvou sousedé či známí do svých rodin. Po slavnostní večeři nastává nejočekávanější chvíle, na kterou se celý rok těší zejména děti. Rozbalují se totiž dárky, které „Ježíšek“ nadělil pod vánoční stromeček. Ježíšek naděluje dárky tak tajně, že ho přitom ještě nikdo nespatřil a nespatří, můžeme si ho jen představovat.
U rozsvíceného stromečku se dodnes zpívají koledy. Mezi nejznámější a nejoblíbenější stále patří Narodil se Kristus Pán (15. století), Chtíc, aby spal (17. století), Veselé vánoční hody (2. polovina 17. století), Nesem vám noviny (z r. 1847) a Tichá noc (původem rakouská z r. 1818, u nás záhy zdomácněla). O půlnoci se obvykle chodí do kostela na půlnoční mši.
Štědrý den býval kdysi postním dnem, doprovázeným řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje. Např. během dne se měl dodržovat přísný půst. Rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud půst dodrží. Lidé také věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Večeře byla vždy bohatá a měla obvykle několik chodů. Typickým pokrmem byl kuba (kroupy s houbami), hrachová nebo čočková polévka, hubník (nákyp s houbami); někdy se jedla také ryba, ale nebyla přiliš oblíbena, protože platila za postní jídlo. Kapr se stal pokrmem vánočních tabulí teprve v 19. století.
Štědrý den býval podle lidové víry nejvhodnějším dnem roku pro předvídání budoucnosti. Ráno se lidé chodili umýt k potoku či ke studni, aby byli celý rok zdraví. Dodnes lidé po večeři rozkrajují jablka a podle tvaru jaderníku odhadují osud. Pokud má jaderník podobu kříže, má přijít nemoc či dokonce smrt, hvězda přináší štěstí, majetek. Do vody se lije rozžhavené olovo a vzniklý tvar napovídá, co se stane, a nebo se po vodě pouštějí lodičky z ořechových skořápek, aby naznačily, který člen rodiny se dostane nejdále do světa.
Kdy zazářil první vánoční stromek?
V Čechách se poprvé vánoční stromeček rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. O třicet let později se v Praze stromky prodávaly jako běžná věc a lidé je nazývali Kristovým strůmkem. Nejdříve se ujal v zámožných českých rodinách, na Moravě se začal objevovat až počátkem našeho století.
Stromeček k nám pronikl z německého území, kde se v 17. a 18. století šířil od města k městu. V minulém století a do poloviny našeho byla vánočním stromem hlavně jedle, v dnešní době je pro svou vzácnost nahrazena odolnějším smrkem a borovicí.
PRANOSTIKY
prosinec:
- Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
- Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
- Studený prosinec – brzké jaro.
- Mírný prosinec – mírná celá zima.
- Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
- Na suchý prosinec následuje suché jaro.
- Jaké zimy v prosinci – taková tepla v červnu.
- Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
- Jaký prosinec, takový celý rok.
- Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní – 12 měsíců)
- Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.
- 12.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
- 12.
- Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
- Na Boží narození o komáří zívnutí.
- Na Boží narození o bleší převalení.
- Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
- vánoce:
- Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.
- Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
- Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě.
Tmavé Vánoce – světlé stodoly.
- 12.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
28.12.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Zvyky
Co přináší smůlu?
- před půlnoční mší se nesmí šít, plést – protože by pak myši dílo zničily
- na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal
- na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu
- na Štědrý den nepište své milé – milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod
Co přináší štěstí?
- když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci
- čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 – mají kouzelnou moc
Lití olova
Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, kovový lavor nebo pod. a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.
Krájení jablka
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte – od štědrovečerní večeře se nevstává!
Pouštění lodiček
Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.
Půst
Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.
Stíny
Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.
Střevíc
Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.
Šupiny
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
U Štědrovečerní večeře
- chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
- pod talíř se sková zlatý penízek
- šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely penízky
- od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře
Vánoce ve staročeské kuchyni
Slavení Vánoc má dlouhou tradici zasahující do ještě předkřesťanských dob. Na stejné dny totiž připadá zimní slunovrat, k němuž se už minimálně od pozdní doby kamenné vázalo množství všemožných rituálů. I pokud se ale soustředíme na časy pozdější, stále ještě nalezneme oproti současnosti množství podstatných rozdílů, a to nejen co se týče podoby vánočního stolu.
Štědrovečerní večeři mnohdy předcházel půst a rovněž v jejím průběhu se obvykle nepodávalo maso – pochopitelně s výjimkou ryb. Zato tabule byla poměrně bohatá a i v chudších rodinách si lidé pro tuto chvíli dopřávali několik chodů.
Kapr, salát a ozdobený stromeček jsou zvyklostmi až poměrně moderními. Protože uchovávání čerstvého ovoce a zeleniny bylo ještě v minulém století problémem, převažovaly o vánočních svátcích pokrmy moučné, jako vánočky, štědrovky, koláče a bábovky. Oblíbené byly rovněž polévky.
Součástí pokrmů byly zpravidla přísady pokládané za magické. V Erbenově Kytici se píše o tom, že Štědrý den přinese kohoutovi česneku a jeho družce hrachu.
Pohanské pověry přitom připisovaly česneku ochrannou funkci, ještě z mnohem pozdější doby se doporučuje proti vlkodlakům a upírům. Hrách byl zase spojován s očistou vnitřní, hlavně od pýchy, závisti a dalších ne zrovna lichotivých vlastností. Ostatně, princezna z pohádky také ležela na hrášku a ne třeba na čočce nebo malém kamínku.
Houby, rovněž tradiční součást štědrovečerní tabule, zase symbolizovaly bohatství a štěstí vůbec.
Zatímco dnes je kapr se salátem pokrmem univerzálním, v minulosti existovaly výrazné krajové rozdíly. Ve středních Čechách vypadalo vánoční menu například takto:
Polévka (buď hrachová a nebo ze sušených hub, cibule a kmínu) Zeleninová omáčka s žitným chlebem, od 19. století rovněž s bramborem Kuba s kroupami Vdolky Sušená i čerstvá jablka Vlašské ořechy, sušené švestky.
V Podkrkonoší se jedlo jinak. Nejprve oukrop (polévka z brambor, česneku, kmínu, sádla a soli), potom kuba a medem slazená jáhlová kaše, v zámožnějších rodinách rovněž ryba na černo (kapr nebo štika). Úprava ryb na černo s použitím hrozinek byla původně typická pro kuchyni českých Židů – kteří ovšem přirozeně Vánoce neslavili.
Valašsko bylo v minulosti známé stravou téměř vegetariánskou (laktovegetariánskou, to jest se zvýšeným podílem mléčných výrobků). Na Vánoce si Valaši dávali nejprve šípkovou polévku, tzv. ščedračku, potom zelnou polévku se smetanou a brambory a na závěr několik druhů pařených sýrů a olomouckých tvarůžků.
Zatímco na Štědrý den výběr pokrmů ovlivňovala pravidla postní, následující dny se již neobešly bez několika druhů masa. Zabijačky se konaly obvykle až v únoru, ale už na Boží hod a na Štěpána se lidé vepřovým i hovězím obvykle vysloveně přejídali.
V těchto dnech byly oblíbené hlavně různé sekané, často i plněné vejci. V nejbohatší oblasti českých zemí, na Hané, jedli sedláci hovězí s omáčkou, dršťkovou polévku, vnitřnosti s kyselým zelím, hovězí na kmíně a vdolky s povidly. Od 19. století se k slazení těst používal řepný cukr a užití medu se udrželo víceméně jenom v perníkářství. Alkoholu nikdo příliš neholdoval, všichni, s výjimkou koledníků, seděli doma (a šetřili se na Silvestra).
Vánoce tak měly do jisté míry dvojznačný charakter, na jedné straně křesťanské poselství, na druhé pak pověry a pohanské zvyky obsahu poněkud odlišného. Pokusy sejmout závoj halící před našima očima budoucnost jsou jednoznačně odsuzovány už ve Starém zákoně.
Podobná je ovšem situace i v případě Velikonoc a dalších svátků v průběhu celého roku.
Už několikrát padla řeč o pokrmu jménem kuba a je načase uvést konečně i nějaký recept. Existuje mnoho možností přípravy kuby, ale jeho základem jsou vždy kroupy (lze nahradit lámanými krupkami, hrubou krupicí a dokonce i rýží, naproti tomu v případě užití krupičky dětské je výsledný pokrm zbytečně sladký) a sušené houby.
Recept na kubu:
Na pět porcí potřebujeme 500 g lámaných krupek, 1 l polotučného mléka, 12 g soli, 40 g sušených hub (v případě potřeby je možné použít větší množství čerstvých nebo sušených žampionů a přidat lžičku houbové omáčky), 1 vejce, 1 g mletého černého pepře, 40 g másla a další máslo a hrubou pšeničnou mouku na vymazání plechu. Sušené houby 5 minut povaříme ve vodě, vodu slijeme a houby nadrobno pokrájíme, pak je asi 10 minut smažíme na másle. Krupky vaříme s mlékem asi půl hodiny, často mícháme, aby se nám vytvořila hustá kaše a ne hrudky. Přidáme sůl a pepř, do směsi vmícháme syrové vejce i houby se šťávou a vše pečeme 45 minut v troubě na mírném plameni. Pokrm podáváme teplý.
V jiné variantě přípravy se do těsta ještě může vmíchat majoránka a česnek třený se solí. Houby je rovněž možné smažit na vepřovém i husím sádle, případně spolu s cibulkou. V případě užití česneku, cibule a majoránky už do pokrmu nepřidáváme pepř.
Černý kuba obsahuje hodně bílkovin (z mléka i hub, takže celkem kryje přibližně čtvrtinu doporučené denní dávky), vápníku i vitamínů skupiny B a E. Protože není ani energeticky příliš bohatý, vcelku odpovídá současným výživovým doporučením a lze jej doporučit jako obohacení našeho stolu i dnes. Ostatně, mnohde se jistě konzumuje dosud, byť na jídelních lístcích restaurací ho najdeme jenom stěží.
Vánoční čas a magie
Vánoce jsou svátky lidí dobré vůle.
Jak ale přimět například rozhádané sousedy ke klidu?
Zastavení sousedských sporů může zvládnout ochranná bílá magie. Co k tomu udělat? Zapalte žlutou svíčku a do aromalampy kápněte styraxový esenciální olej. Do košíku vložte zralé broskve. Až je tam budete jednu po druhé dávat, představujte si, že se sousedy bydlícími vedle vás nebo přes ulici se k sobě navzájem chováte hezky. Následujícího dne ráno nechte nenápadně košík s broskvemi sousedům přede dveřmi a vraťte se domů. Poté na vás budou sousedé celý den laskaví.
Pokud chcete ochránit někoho blízkého,
který není v tento sváteční čas s vámi, pak v sobotu smíchejte čajovou lžičku olivového oleje s polovinou čajové lžičky semínek kopru. Myslete přitom na toho, koho chcete ochránit. Vetřete směs do modré svíčky tak, aby na povrchu zůstalo co nejvíce semínek kopru. Napište na kousek papíru jméno osoby, jejíž ochranu žádáte, a dejte ho pod svíčku. Tu potom na deset minut zapalte. Svíčku opět zapalte na deset minut ještě po šest následujících dnů. Vždy si přitom dotyčnou osobu představujte a přejte jí ochranu a vše dobré.
A jak odrazíme negativní energie?
Letos v listopadu byl tzv. super úplněk a podobný nás čeká v prosinci. Toto energeticky významné období se často využívá jek k bílé, tak i k černé magii. Můžeme odrazit negativní energie, které k nám někdo ve zlém vyslal, k jejich vysilateli, k jejich zdroji. Je dobré vědět, že tento magický úkon není msta. Tenista, když vrací úderem vyslaný míček přes síť, se také soupeři nemstí, jen posílá nazpět to, co mu bylo vysláno z druhé strany. Výrazem tohoto úkonu je „Nechci to, a vracím ti to zpátky.“
Pořiďte si svíčku z černého vosku s červeným knotem a doma, nebo na pracovišti, či tam, kde se cítíte problematicky, proveďte následující rituál. Na papír nakreslete pentagram v kruhu a dejte ho na kovový podnos či na talíř. Doprostřed pentagramu postavte svíčku a zapalte ji. Nechte ji zcela vyhořet. Černá barva zahání negativitu, odstraňuje čáry a kletby, chrání před zlem, podporuje pravdu při magické práci. Červená (na knotu) dodává sílu, moc, ochranu a odvahu potřebné k boji proti negativním silám. Červený knot tedy zesiluje účinnost černé svíčky. Jedná se také o tak zvanou reverzní magii, takže to, co na vás bylo vysláno, se vrátí zpět tomu, kdo na vás negaci vyslal a vůbec nemusíte vědět, o koho šlo.
Jak zajistíme vánoční pohodu
O vánočních svátcích chceme většinou vycházet se všemi lidmi kolem sebe v dobrém. Další z magických rituálů dokáže výrazně zlepšit vstřícnost lidí kolem vás. Jde o velmi jednoduchý postup, přesto má mocný účinek. Pokud máte před sebou jednání s člověkem, který by mohl stát proti vám, nebo by s vámi mohl principiálně nesouhlasit (návštěva, obchodní jednání, tchýně, šéf), natřete si svoje ruce koriandrem, než si s dotyčným podáte ruku. Vzápětí budete několik hodin lépe chápat jeho zájmy, co chce a co potřebuje. Tento magický rituál nenahrazuje aktivaci třetího oka a posílení intuice.
Vibrace a účinek barevných svíček
Barvy hrají v magii velkou roli a svíčky o vánočních svátcích jsou prakticky naším denním doprovodem. Pokud chcete navodit dobrou náladu pomocí magie barevných svíček, zapalte (například při návštěvě někoho u vás doma) bílou a růžovou svíčku. Nádherně to zklidní a prohřeje atmosféru setkání.
Pokud máte kolem sebe přílišný neklid, nervozitu nebo někoho hodně dynamického, ke zklidnění a ochlazení atmosféry stačí zapálit bílou a modrou svíčku. Bílá a modrá svíčka také obnovuje přátelství.
Úplněk v prosinci
Na prosincový super úplněk bych doporučil mimo jiné rituál pro oživení stagnujícího vztahu. Připravte si misku s vodou, skleněnou misku, klacek nebo rituální hůl, láhev z průzračného skla se zátkou a stříbrnou svíčku. Zahleďte se na odraz měsíce ve vodě v misce a řekněte: „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku ve zlém i v dobrém.“ Zamíchejte vodu holí, aby se zatřpytila, a řekněte: „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku ve zlém i v dobrém. Obměkči lásku mou z nebeské výše, ať se milujeme víc než kdy dříve.“
Potom nalijte do láhve trochu vody postříbřené měsíčním světlem a dvacet osm dní vedle ní každou noc zapalujte stříbrnou svíčku. Pokaždé láhev podržte a řekněte „Zářivý měsíci, zalij mě stříbrem, ať je vše v pořádku, ve zlém i v dobrém. Když uplyne dvacet osm dní, následující noc vylijte zbytek vody v láhvi zpět tam, kde jste ji vzali (pokud provádíte rituál v přírodě, pokud ho ale provádíte doma, pak vylijte vodu před domem nebo na trávník, aby se vrátila do země). Vyslovte zaříkání: „Měsíční paní, s vděčností ti vracím tvé kouzlo. Ty zase vrať kouzlo mé lásce.“
Autorka Cassandra Easonová uvádí ve své knize Dobrá kouzla na každý den na zajištění pohodových vánoc následující kouzlo: Budete potřebovat malý červenobílý ozdobný váček, dlouho hořící červenou svíčku v hlubokém svícnu, misky sušených brusinek, sušených plátků mandlí, sušených jalovcových bobulí nebo makových zrnek, sušenou petržel nebo šalvěj a sušený tymián nebo rozmarýn. Doporučený čas je brzy ráno.
Nasypte trochu obsahu každé misky ke spodku svíčky. Pokaždé řekněte: „Bylinky radosti, bylinky lásky, bylinky štěstí a zdraví, dejte mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Rozsviťte svíčku a postavte ji doprostřed kuchyně. Řekněte „Svíčko radosti, svíčko lásky, svíčko štěstí a zdraví, dej mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Potom odeberte trochu od každých bobulí a bylinek a naplňte jimi váček. Kdykoli něco přidáte, řekněte „Bylinky radosti, bylinky lásky, bylinky štěstí a zdraví, dejte mi/nám všechno, co dostat chci/chceme, když se vánoce slaví.“ Potom uzavřete váček, postavte ho před svíčku a pusťte se do příprav.
Při slavnostní večeři postavte svíčku na stůl. Před začátkem jídla jděte ven a rozházejte tam obsah váčku.
Zdroje:
http://www.kidsland.cz/, http://www.pleva.cz/news/vanocni-zvyk-pousteni-plovoucich-svicek-lodicek; Čeněk Zíbrt Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní; Ileana Abrevová Bílá magie; http://ona.idnes.cz/advent-ma-spravne-mit-fialovou-barvu-dvv-/spolecnost.aspx?c=991129_103106_vanoce_jup; Cassandra Easonová Dobré kouzlo na každý den; Kurzy rituálů, biotroniky a bílé magie v Praze, Brně, Červené Vodě a Jihlavě z let 2001 až 2016; http://www.cestazivota.cz/clanek.php?idc=31; http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=754%3Az-pranostik-pedpovdi-a-kalenda&Itemid=66; http://www.vanocevpraze.cz/cs/prectete-si/stromecek-a-stedry-den-10896; www.Wikipedia.com
S přáním krásných a spokojených Vánoc
Mirek
Mohlo by vás také zajímat:
Potřebujete víc peněz? Tyto 4 drahé kameny vám pomohou přitáhnout bohatství
Chcete vidět svoji auru? Tady jsou čtyři způsoby, jak se to naučit
Andělský horoskop od 20. 11. do 19. 12.
Můžeme vyčistit svůj domov od jakékoli negativní energie?
Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení 18.-24.11.
Karta týdne 18.11.-24.11. je Svět. Vede nás dopředu
Týdenní horoskop 18.11.-24.11. Merkur s Jupiterem ukážou nové možnosti
Nevěra podle horoskopu: Která znamení umí odpouštět a která ne?
Magie svíček podle znamení zvěrokruhu
