O Svatojánské noci nebo Noci Kupalo usedněte doprostřed kruhu, přitulte se k bříze, pusťte věneček po vodě… Vzdejte hold zemi, která ukrývá duchy slovanských předků.
Dnes budu mluvit z pohledu vědmy. Není to pohled knižní ani ezoterický – tento pohled prostě je! Naše bába znala bylinky, léčila lidi, uměla používat zaříkadla, která se dědila z pokolení na pokolení. Chodí za mnou i spoustu let po své smrti. Ukazuje mi silová místa, kde se dá tvořit silná magie a čerpat síla.
Proto, abych se vrátila do míst svých kořenů, bylo nutné pohlédnout do nejhlubších pokladů svého bytí – tady a teď. Moji předkové byli středověkými minesengry Pražského hradu, naše kořeny však sahají mnohem dále. Přivedly mě k tomuto magickému místu, kde mívám největší spontánní inspiraci ke všemu, včetně psaní. Sbírám bylinky, abych mohla dál slavit dávné rituály. Mluvím se stromy, květinami i zvířaty. Ctím měsíční fáze, rovnodennost, svátky zesnulých i svátky plodnosti. Žiji v souladu se svými předky i se zemí a všemi jejími světy.
Ve shodě s rytmy Země
K setkání ženy se slovanským aspektem vedou různé cesty. Jednou z těch mých bylo, že v nejtěžších chvílích jsem se mohla opřít o kruh žen. O svoje babičky, tety, sestru, kamarádky… Podepírala nás nejenom naše solidarita. Věřím totiž, že v jistých světech společně žijí různé energie a bytosti v harmonii. Cítím sílu a podporu neviditelných průvodců. Dohlížela na mě celá pokolení mých předků, ale také dobří duchové země. Třeba duchové stromů a jejich světa. Je jenom potřeba jim vzdát poctu, poklonit se jim a požádat je o podporu. Tak, jak to kdysi dělávali staří Slované a jak to praktikují Indiáni dodnes. Tudy totiž vedou další cesty k duchovnu.
Oslava nejdelšího dne
Nejdelší den v roce je vždy něčím výjimečný. Uctívali ho již naši předkové nejenom ohněm a tancem, ale i obětováním bylin živlům a duchům silných míst. Myli se u pramenů potůčků nebo v křišťálových studánkách a smývali vše špatné, co jim rok přinesl. Obdarovávali bůžky těchto vod dary věnovanými od srdce – křišťálovými kamínky, sáčky s léčivými bylinami, obrázky, korálky… nebo uvili věnce, pouštěli je se zapálenými svíčkami po vodě a přáli si přitom, aby s nimi nenávratně odplulo všechno zlé. Nakonec usedli do kruhu, zpívali a modlili se – každý po svém. Potom začali vyprávět – nejdříve o svém životě, z čeho se radují a co jim dělá starost, pak pověsti o svých předcích a o tom, co nás mohou naučit.
Setkání s bohyní Živou
Během letního slunovratu se mimo jiné vzdával hold bohyni Živě. Chcete se umět napojit na její energii, pustit její hojivou sílu do svého života a nechat si od ní pomoci vyřešit nějaký problém či starost?
S bohyní Živou bývají spojovány břízy a lípy. Máte-li nějaké trápení, jděte na procházku do přírody. Cestou budete potkávat i stromy. Některý z nich vás jistě osloví a vy budete mít pocit, jako by k vám promlouval. Pokud to bude právě lípa, vězte, že má moc ulevit vám od starostí. Po vzoru starých vědem strom pozdravte. Položte si dlaň na srdce a řekněte: „Světlo prapůvodní, Živo, přijď!“ Pak obejměte strom. Skrze něj k vám bude proudit i léčivá energie bohyně Živy a vy v objetí se stromem můžete odevzdat své trápení. Představte si ho jako šedý proud, jenž stéká skrze kořeny stromu dolů až do hlubin hojivé země. Neostýchejte se a v duchu řekněte, co vás trápí, a poproste bohyni, aby vám dala část své síly. Tu si můžete představit jako proudy zlatého světla směřující k vám skrze voňavou kůru stromu. Poté ještě chvíli setrvejte pod korunou stromu. Bohyni poděkujte slovy: „Živo, děkuji ti za pomoc.“ Nezapomeňte jí dát malou úlitbu. Můžete na strom pověsit barevnou pentli, zakopat pod něj drobnou minci nebo obětovat trochu konopného oleje. Věřte, že vaše trápení do tří dnů odejde nebo od tří dnů nejpozději do tří měsíců naleznete řešení svých problémů.
Původ slovanského svátku Kupalo
Kupalo je starým slovanským svátkem. Nejvíce se pojí se slovanským bohem Svarogem. Nejkratší noc v roce připadá na 21.–22. června. Neměla by se plést se Svatojánskou nocí, která je o dva dny později.
Kupalo byl syn mocného boha ohně Simargla, který chránil svět před silami temna, a bohyně Lady, ochránkyně manželství a rodičovství. Kupalo se společně se sestrou Kostramou narodili kováři Samovi a jeho ženě Kupalnici, do nichž se bohové Simargl a Lada vtělili. Jak už to bývá, děti byly zvědavé a často utíkaly rodičům z dohledu. Na jedné výpravě Kostramu od Kupala odnesla zlá Klekánice, ale nestihla ji zavléct až do temné země Nav. Po východu slunce dívenku našel na poli hospodář a ujal se jí. Když Kostrama dospěla, procházela se jednou s kamarádkami po břehu řeky. Měla věnec ve vlasech a kasala se, že jí vítr věnec z vlasů nesfoukne a ona se nebude muset vdát. Zavál vítr a sfoukl věneček přímo do vody, kde se dál po proudu koupal Kupalo. Našel věnec a podle zvyku šel hledat dívku, kterou zdobil, aby si ji vzal za ženu. Zamilovali se do sebe. Vyšlo však najevo, že jsou sourozenci a ze svatby sešlo. Kostrama skočila do vody, ale pro svůj božský původ se neutopila a stala se rusalkou. Kupalo chtěl ukončit život skokem do ohnivé vatry, ale ani jemu se nic nestalo. Zjevuje se jako krásný mladík v zelené košili. V ruce má roh hojnosti a dá napít každému, kdo chce. V druhé ruce má kytici květin. Jsou mu totiž zasvěceny všechny byliny. Dříve mu lidé obětovali květinové věnce, hrách, med a ořechy. Počátkem léta se konaly obřadné koupele, skákalo se přes ohně a žádalo o úrodu. Lidé si užívali života a Kupalovy noci byly známé svou nevázaností.
Slovanská slavnost Kupalo spadá na období pozdějšího křesťanského svátku svatého Jana Křtitele. I to byly svátky radosti, skákalo se přes ohně, strojily se figuríny, děvčata se oblévala vodou. Oslavoval se též začátek léta a nejdelší dny v roce. S křesťanstvím však mnoho společného nemá. Posláním tohoto původně staroslovanského kultu bylo magicky, tedy i rituálně, zajistit hladký průběh léta, dostatek srážek a také plodnost. Rovněž se věřilo, že ohně ochrání lidi před čarodějnicemi.
Věštění i obřadná promiskuita
Ke starým zvykům patřilo i věštění. Pouštění věnců z bylin mělo dívkám naznačit, kam se vdají. V Rusku se Kupalem stala dívka se zavázanýma očima, která rozdávala věnce. Kdo dostal čerstvý, mohl se těšit na štěstí. Kdo uschlý, tomu hrozilo nešťastné manželství. Koho Kupalo chytila, ten mohl čekat brzkou svatbu.
Slavnosti letního slunovratu charakterizovala také obřadná promiskuita. Ta zapadala do kontextu ostatních rituálů a jejich magických cílů. Sv. Jan Zlatoústý obřady popisuje takto: „Žena se při takovémto plese zve ženou satana a milenkou ďábla. Po pití začnou tance a po plese začnou smilnit.“ Výskyt erotických prvků však není ničím nezvyklým. Vždyť erotika provázela náboženské obřady i jiných národů. Známé jsou například starověké maškarády. Erotika byla nezbytnou součástí i při obřadech Adonida, Venuše, Kybély, Isidy, Ištary, také během obřadů slunovratu ve staré Indii a mnoha dalších. Člověk prožíval rozmach přírodních sil sám v sobě a používal k tomu nábožensky chápaný milostný akt. Ten byl oslavou i magickou zárukou plodnosti polí, zvířat a lidí.
Slavte jako předkové
Noc Kupala nebo pozdější Svatojánská noc, jsou takovými malými svátky podobnými dnešnímu Valentýnu, které slavili naši předci. Věnce pouštěné po vodě, přeskakování ohňů, rituální koupání, tance, věštění… to vše často mělo zábavný charakter. Pohané však tento den zároveň brali nesmírně vážně a přinášeli oběti svým bohům a Svarogovi a ctili slunce a oheň. Noc Kupala je šťastným svátkem, který plyne ve znamení společné zábavy opřené velkou měrou o magii. Vše, co se ten den děje, má svůj důvod. Jak ho tedy nejlépe oslavit v současnosti?
+ Zapalte ohně
K tomu se nejlépe hodí rituální podpálení ohně s použitím jasanového nebo březového dřeva. V ohni se pálí bylinky, které odhánějí špatnou energii a přitahují tu pozitivní. Kouř z bylin má ochranné a očišťující účinky. Kolem ohně se tančí a někde se i přeskakuje.
+ Uvijte věnce
Ideální je vyhledat takové byliny, větvičky a květy jako kapradí, třezalka, tymián, černý bez, kakost, líska, pelyněk, řebříček či routu. Každá z těchto rostlin pracuje svou vlastní silou a věnec tak získává magické vlastnosti.
Kapradí má výjimečnou ochrannou schopnost.
Třezalka čistí, chrání, opatruje, podporuje odvahu.
Tymián čistí, chrání, uzdravuje nejenom tělo a duši, ale také okolní prostor.
Černý bez je mocná ochrana před zlem a negativní energií.
Kakost posiluje ženské energie a tudíž má blahodárný vliv na ženskost i vnitřní ženu v každé z nás.
Líska pomáhá s citovými problémy a přispívá k navrácení rovnováhy po bouřlivých milostných kotrmelcích. Nerozhodným lidem pomůže s přijmutím konkrétního rozhodnutí.
Pelyněk má očistné a ochranné vlastnosti. Posiluje účinky magie, chrání od smůly i nemocí.
Řebříček přitahuje nápomocné lidi a příznivé situace, navozuje klid, zahání smutek po nepěkných vztazích. Hladí nervy.
Routa chrání před zbrklostí, hloupostmi, nerozumem a navíc zajišťuje hojnost. Ochraňuje rovněž před uhranutím, okouzlením a negativní energií.
Věnec je dobré ozdobit stužkami. Svobodné dívky bílými a ženy, kterým se v lásce nevede a chtějí zlepšit vztahy, přidají stuhy červené.
+ Pusťte je po vodě
Dříve pouštěla věnce po vodě jen svobodná děvčata a měly by je pouštět všechny ženy, které jsou samy. Věnec se zapálenou červenou nebo bílou svíčkou se připevní k dřevěnému prkénku a pustí se po vodě. Je dobrým znamením, pokud věnec po vodě volně plave, a ještě lepší je, když jej vyloví nějaký muž. Znamená to věštbu šťastné lásky a brzkou svatbu. Ovšem pokud nemáte ráda ryby, dávejte si pozor na rybáře! Horší je, když se věnec točí na místě, svíčka zhasne, nebo se věnec potopí. To znamená, že v dívčině životě zatím nenastal čas pro vztah a lásku a že si na toho pravého ještě chvilku počká.
+ Koupejte se
Během Noci Kupaly se vyplatí omýt se a vykoupat v říčce, potoce či u hráze rybníka. Přinese vám to během následujícího roku úspěch, krásu i zdraví. A pokud takovou možnost nemáte, vláhu pro rituální omytí dodá alespoň rosa té noci, v případě deštivého počasí se nechte omýt kapkami deště.
+ Věštěte a čarujte
Magická noc Kupala je ideálním časem pro milostné věštby. Věštit se dá z květů, bylin i z vody.
– Během noci utrhněte nějakou květinu nebo bylinu a položte ji někde v domě. Pokud do rána neuvadne, čeká vás skvělý rok.
– Na louce utrhněte stonek heřmánku nebo šalvěje a při tom si v duchu položte otázku, na kterou chcete znát odpověď – jestli se do roka zamilujete, vdáte nebo najdete lepší práci… Rostlinu opět položte na nějaké místo v domě a pokud do rána nezvadne, máte pozitivní odpověď (a naopak).
– Pokud chcete přitáhnout pozornost někoho konkrétního, napište na kousek papírku jeho jméno, omotejte papír okolo červené svíce, zavažte provázkem, nití či vlasem a spalte. Myslete při tom na to, jak vzplanul láskou k vám. Pozor, toto kouzlo platí pouze na nezadané muže a velmi těžko se ruší!
– Věštit můžete nejenom z kopretin, ale i z lístků heřmánku. Myslete na své přání a říkejte si: „Stane se – nestane se – miluje – nemiluje.“ S posledním plátkem padá vaše věštba.
– Velmi jednoduchá je věštba z růží. Spočívá v tom, že položíte otázku a květinu vyhodíte do vzduchu. Když dopadne na zem, sledujte, zda má okvětní lístky směrem dolů, či nahoru. Plátky nahoru znamenají ano, dolů říkají ne.
– Trošku komplikovanější disciplínou pro vytrvalé a odvážné ženy je kouzlení s bylinkou zvanou hadí jazyk, která věští speciálně o Noci Kupala a nebo Svatojánské noci. Rostlinu je potřeba ve dne najít na louce a poté ji o půlnoci utrhnout. Ale aby to nebylo tak jednoduché, staré grimoáry tvrdí, že k rostlině musíte jít pozpátku a zcela bez oblečení! Po utrhnutí rostlinky jí už ale jenom stačí říci: „Hadí jazyku, utrhla jsem tě směle, pěti prsty, šestou dlaní, ať se za mnou muži honí!“
Vaše Helen Stanku
Článek vyšel v kratší verzi v ŠAMAN-MAGAZÍNU
Další články Helen Stanku:
