Volejte Ivetu 906 50 60 50 Klapka č. 20 Jen 50,- Kč za minutu
Jako dítěti mi byla největší oporou babička, která mě připravila na život a dokázala vysvětlit co se se mnou děje.
Málokdo jiný chápal můj strach ze snů, které jsem měla a díky ní od své puberty umím tuto intuici využívat ve prospěch své rodiny i můj. Naučila mě i jak se vcítit do druhého a poznat kdy lže, nebo ho něco trápí či se mohu na něj spolehnout.
Po její smrti se stala mým andělem strážným a vede mě dál. Mám ještě jednoho anděla a to svého prvního manžela o kterého se dělím se svou starší dcerou. Jeho smrt byla náhlá a já se díky ní začala zajímat o psychologii a nastoupila na chirurgii JIP, kde se naučila nejdříve jednat a pak teprve psychologicky hroutit.
V roce 2009 jsem si poprvé nechala vyložit karty u pana Miroslava Musila. Ten již na první schůzce se mě ptal jestli nedělám esoteriku jelikož to v sobě mám. Měl pravdu a já poznala Reiky a začala se zajímat o karty.
Mé první mi koupila dcera byl to tarot od Juliet Scharman – Burkeové. Dále mám od Ivy Hunterové, ale nejraději používám cikánské od Lenky Vdovjakové, které jsou mému srdci velmi blízké.
Zkoušela jsem i kyvadlo, ovšem nevychází mě ani žádnému kartáři, který mi to zkoušel. Karty jsou mým koníčkem a je to záliba stejně jako pletení z papíru. Velmi ráda bych se zúčastnila kurzu na zdokonalení výkladu cikánských karet ovšem tuto nabídku jsem ještě nenašla
. Podle mě se člověk učí celý život a já dosáhla hranice, kdy už potřebuji pomoc s vedením tak abych je pochopila správně. Bohužel špatná kartářka může napáchat víc škody než užitku a mezi ně bych nerada spadla. Vím, že toto se nedá naučit z knížek, karty jsou jen prostředník a vždy za člověka mluví srdce, nebo intuice. Přesto se snažím najít někoho kdo mi pomůže hlouběji tento dar rozvinout. Pořád mám pocit, že mi mohou a chtějí říct víc, ale já nevím co. Mohu jen hádat a to není dobré.
V lednu 2016 mi lékař oznámil, že můj tatínek má pár dnů možná jen pár týdnů života. Tenkrát už žádný oslovený lékař už nedával šanci. Přesto tu tatínek ještě je a to díky kartám, Reiky a musím přiznat i různým experimentům které jsem na něm zkoušela. Tenkrát jsem do tohoto světa padla úplně a každou volnou chvilku věnovala hledáním informací a možnostem.
Bylo štěstí, že ošetřující lékař se tomu nebránil a já vždy každý krok s ním konzultovala. Díky tomu vím, že pomoc lidem má smysl a i když sám si padne na dno tak za ten pocit to stojí. Bohužel letos v prosinci čekáme další krizi a tentokrát už mu nebude pomoci.
Přesto se nevzdávám naděje a již teď se snažím šetřit co nejvíc energie, abych se pokusila vzepřít osudu a nenechat ho odejít. Sice moc šanci nemám, ale i tak stále hledám nové informace a učím se. Jak mi řekl jeden moudrý člověk. Karty jsou jak počasí a záleží jen na člověku zda si vezme deštník.
Zastávám názor, že když se chce tak vše se dá řešit. Ovšem člověk musí být upřímný a to hlavně sám k sobě. Lež já osobně neumím odpouštět a slovo nejde neexistuje, protože dřív nebo později se vždy najde řešení. Vše co se děje má svůj důvod a nám nezbývá nic jiného než si to projít.
Mým mottem pro život se stala básnička, kterou jsem jako dítě dostala do památníčku:
Pravda je bylinka hořká a málo kdo má ji rád, však lepší v pravdu hořkou věřit než sladce se dát oklamat.
Iveta